Na klávesnici české děti píší lépe než rukou, spamu ale dvě třetiny naletí

Současné děti můžeme označit za digitální domorodce - Foto: Lars Plougmann

Současné děti můžeme označit za digitální domorodceFoto: Lars Plougmann

Současné děti můžeme označit za digitální domorodce, kteří se do světa digitálních technologií rodí. Smartphony, tablety a počítače děti umí obsluhovat často lépe než dospělí.

Technologie s sebou přinášejí nástrahy a výzvy, k jejichž řešení je nezbytná digitální gramotnost. I proto je nutné do výuky na základních školách aktivně a efektivně začleňovat digitální technologie a české školství připravit na nový způsob výuky. 

„Technologie proměňují celý svět kolem nás, to znamená, že výuku z toho nemůžeme vyřadit,“ říká Bořivoj Brdička z Pedagogické fakulty UK a zastánce smysluplného využívání ICT ve výuce. „Když se podíváte na to, kam svět spěje, je jasné, že bez kompetencí využívat maximálně technologie se člověk neobejde, bude poměrně obtížně zaměstnatelný.“ 

Ve výzkumu počítačové a informační gramotnosti ICILS, který proběhl v roce 2013, české děti dopadly z 21 zemí nejlépe. Výsledky jednotlivých úloh také prozradily, že vysoká úroveň digitální gramotnosti může být pouze zdánlivá. Až dvě třetiny českých žáků nebyly schopné rozeznat spam, tedy nevyžádanou poštu.

Výuka na školách se musí zásadně změnit - Foto:  Edulab

Výuka na školách se musí zásadně změnitFoto:  Edulab

Technologie nelze nechávat jako samostatný předmět 

Digitální technologie se rychle proměňují a před uživatele staví nové výzvy, včetně naučení se novým kompetencím. Patří mezi ně kritické myšlení, etické otázky při používání obsahu dostupného online nebo schopnost nalézat a analyzovat informace. 

„Informace není těžké nalézt, to je čím dál jednoduší, ale zjistit, jestli skutečně nejsou podvržené,“ vysvětluje Ondřej Neumajer, popularizátor účelného využívání informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání. Jedná se ale i o nové způsoby řešení problémů a nové způsoby spolupráce, třeba i na dálku. 

„V posledním mezinárodním srovnávání PISA (Programme for International Student Assesmen) se zjišťovalo, jestli patnáctiletí jsou schopní řešit problém s nutnou kooperací někoho, kdo je online a není v týmu přítomný. To je příklad kompetence, která je nová a která naznačuje, kam se vývoj vzdělávání ubírá,“ popisuje Bořivoj Brdička.  

„Například v češtině budou žáci do budoucna daleko méně psát rukou, budou muset umět ovládat klávesnici, znát způsoby elektronického textu, jak s ním pracovat, jak ho formátovat,“ vysvětluje Ondřej Neumajer, který je s Bořivojem Brdičkou jedním ze spoluautorů Strategie digitálního vzdělávání.

Na nutnost posílení digitálních dovedností poukazují nadnárodní firmy, které samy iniciují vzdělávací programy. Například Akademii programování od Microsoftu nebo projekt Škola dotykem od organizace Edulab ve spolupráci se Samsung Electronics Czech and Slovak. Google podporuje tzv. gegery, učitele, jež chtějí do výuky aktivně a efektivně zavádět technologie. Škol, které by technologie do výuky zaváděly efektivně, je zatím málo. Změnit by to měla Strategie digitálního vzdělávání, kterou spustilo v roce 2014 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. 

Výuka na školách se musí zásadně změnit. Technologie nelze nechávat jako samostatný předmět, který se na školách učí jako informatika. Je důležitější je integrovat do jednotlivých vzdělávacích oborů. 

Velký problém na školách představuje nedostatek kvalifikovaných učitelů. Na základních školách je 70 procent učitelů ICT neaprobovaných. 

Pořad: Zaostřeno  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 15:35 repríza 22:39  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace