Na základní školy se vrací dílny. Děti jsou čím dál méně zručné, tvrdí ředitel odborné školy

23. květen 2017

Děti se na základních školách dostávají málo do kontaktu s manuální prací, školy si přestaly z rámcových vzdělávacích programů vybírat práci s materiálem. Stále častěji se tak mluví o návratu dílen do škol. „Žáci základní školy neznají rozdíl mezi kleštěmi, štípačkami a kombinačkami,” říká ředitel Střední odborné školy stavební a zahradnické Miloslav Janeček.

Dílny se vracejí do základních škol. Podle odborníků z nich ale nikdy nevymizely, školy si jen přestaly z rámcových vzdělávacích programů vybírat práci s materiálem. Některé děti tak skoro nepřicházejí do kontaktu s manuální prací, to se projevuje i na učilištích.

Celkem 90 miliónů korun vyčlenila pražská radnice na zřízení takzvaných polytechnických hnízd, kam budou od příštího školního roku žáci základních škol chodit na dílenskou výuku. Jde o 17 míst, většinou na středních odborných školách, které mají patřičné vybavení a kvalifikované učitele.


Mladší děti jsou nadšenější než ty z osmičky a devítky, ty už víc zlobí a méně udrží pozornost. Myslím, že to velmi dobře nahrazuje dílny, které na školách dřív byly.Josef Čermák

Jak malovat

Už letos tento model funguje na Praze 9, žáci místních základních škol jezdí na Střední odbornou školu stavební a zahradnickou. Ve čtyřhodinových blocích objevují, co obnáší manuální práce.

„Probíráme malířské řemeslo, aby se děti seznámily s malířským oborem,” vysvětluje malířský mistr Petr Květoň. „V praktické části jsem si pro vás připravil provizorní díry, takže si ukážeme, jakým materiálem se zadělává, jaké nářadí na to použijeme. Jakmile si to všechno vyzkoušíte, přesuneme se ke klasické malířině,” říká dětem.

Aspoň nejsme s matikářem

Zatímco jedna skupina žáků se věnuje malířským technikám, další zkouší lakovat dřevo pod vedením lakýrnického mistra Josefa Čermáka. „Mladší děti jsou nadšenější než ty z osmičky a devítky, ty už víc zlobí a méně udrží pozornost. Myslím, že to velmi dobře nahrazuje dílny, které na školách dřív byly,” říká mistr.

Některé děti práce očividně baví, jiné by naopak uvítaly jinou zábavu. „Utíká mi Counter Strike,” vysvětluje Honza. „Přijde mi to jako dobrý nápad, že chodíme do dílen. Aspoň se naučíme něco do života,” myslí si zase jiný z žáků. „Aspoň nejsme s učitelem na matiku,” dodává další.

Rozdíl mezi kleštěmi

Podle ředitele Střední odborné školy stavební a zahradnické Miloslava Janečka vedení školy už dlouho sleduje, že úroveň manuální zručnosti žáků základních škol, kteří nastupují na jeho školu, postupně klesá.

Zakladatelé sdílené dílny. Zleva: Petr Pežina a Vojtěch Bekárek

„Dochází k paradoxům, že nevědí základní věci, neznají rozdíl mezi kleštěmi, štípačkami a kombinačkami. Je vidět, jak moc chybí na základních školách dílny. Před dvěma lety vznikla myšlenka, že místo exkurzí by bylo lepší, kdyby měli žáci možnost si pracovní činnosti vyzkoušet,” vysvětluje ředitel.

Povinný a alternativní

Návrat dílen do základních škol je často skloňované téma. Ve skutečnosti ve školních osnovách stále zůstávají, dílny oficiálně nikdy nebyly zrušeny.

„Pravda je, ze škol v posledních patnácti letech mizí dílny, a to proto, že zavedením rámcových vzdělávacích programů v roce 2005 se objevil Člověk a svět práce. Ten má na druhém stupni osm tematických celků. Jeden z nich je povinný, sedm je alternativních, tedy nepovinných. Školy si jeden z nich volí a rozpracovávají je do svých programů,” popisuje situaci Daniela Růžičková z Národního ústavu vzdělávání.

Právě situace, kdy si školy volí, způsobila, že si vzdělávací zařízení nevybírají okruh s dílnami. „V konkurenci k nim je příprava pokrmů, pěstitelství, chovatelství, využití digitálních technologií a tak dále,” říká Růžičková.

Jaký vliv má celý problém na řemeslníky? Co se dá se zhoršující se zručností dělat? Poslechněte si celý pořad Zaostřeno.
autor: evk
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.