Nahlédněte do Arnoldovy vily. Je jednou ze sedmi set ohrožených kulturních památek v Česku

16. říjen 2017

V České republice je přes 45 tisíc kulturních památek, stovky z nich jsou ohrožené chátráním. Současný památkový zákon je podle odborníků bezzubý a plný paradoxů. Na vlastníky památek, kteří se o ně nestarají, často neplatí ani výzvy, ani statisícové pokuty. Památkáři můžou někdy jen pozorovat, jak historicky cenné budovy chátrají a nikdo kromě majitele s tím nemůže nic dělat. Co by se mělo změnit, aby se kulturní dědictví České republiky nerozpadalo před očima?

V zarostlé zahradě na ulici Černopolní v městské části Brno-sever pomáhají s údržbou zeleně dobrovolníci. Konkrétně několik mladých lidí sdružených pod Kulturní centrum Josefa Arnolda. Ti se totiž už nechtěli dívat, jak víc než 150 let stará památkově chráněná Arnoldova vila chátrá a její vlastník, tedy město Brno, tomu přihlíží.

Dům postavený v roce 1862 rakouským architektem Josefem Arnoldem měl za dobu své existence mnoho vlastníků, mimo jiné třeba i tetu Grety Tugendhatové, který bydlela o pár metrů dál ve světově známé vile Tugendhat. Od padesátých let minulého století byla ve vile mateřská škola, kvůli špatné statice ale musela roku 2012 vilu opustit a od té doby je budova prázdná. Zároveň také v roce 2010 prohlásili odborníci vilu za kulturní památku. Podle jednoho z dobrovolníků Adama Lyčky opuštěná památka od té doby jen chátrá.

Ještě nedávno byla zahrada neprostupnou džunglí, díky dobrovolníkům se to pomalu mění.

Protože je památka svěřená městské části Brno-sever, právě s touto radnicí dobrovolníci jednali o možnosti pomoci s její opravou. Do samotné vily, která je podle posledního posudku ve špatném statickém stavu, nesmí. Smlouva mezi spolkem a radnicí ale dobrovolníkům umožňuje upravovat zahradu.

Ohrožené kulturní památky

V roce 2012, tedy po vystěhování školky, památkáři Arnoldovu vilu připsali i na seznam ohrožených kulturních památek. Těch je v České republice v současnosti podle databáze Národního památkového ústavu (NPÚ) více než sedm set, v Jihomoravském kraji přes stovku. V památkovém zákoně nejsou přesně uvedena kritéria, která musí památka splnit, aby ji odborníci označili za ohroženou. Podle ředitele brněnské pobočky Národního památkového ústavu Zdeňka Váchy se ale za ohroženou památku dá označit takový objekt, který vykazuje zhoršení svého stavu a je u něj tak důvodná obava, že by i dál mohla památka chátrat.

Památka na mateřskou školu.

V celé České republice je podle údajů NPÚ více než 45 tisíc kulturních památek, na ty dohlížejí právě úředníci z příslušných odborů památkové péče a v některých městech mají na starosti stovky objektů, vysvětluje vedoucí odboru památkové péče magistrátu města Brna Martin Zedníček.

V případě zmíněné Arnoldovy vily už úředníci v minulosti upozornili na špatný stav budovy, konkrétně pak na chatrná zábradlí a balkóny. Protože je památka svěřená městské části Brno-sever, o údržbu se stará radnice městské části. Ta do vily kvůli havarijnímu stavu už investovala, doplňuje místostarostka Miriam Kolářová z KDU-ČSL.

„Od té doby je také pod správou bytového odboru Brna-sever, který zajišťuje technické věci. To aby byla udržovaná ve stavu, který je ještě vyhovující. Co se povedlo, tak se udělala nová střecha, která zajišťuje určitým způsobem dobrý stav této budovy a předchází nějakým dalším havarijním událostem,“ dodává Kolářová.

Velkorysé místnosti plné světla.

Pokuty od města městu

Oprava střechy se ale datuje ještě do doby, kdy vilu využívala školka. Od zpamátnění v roce 2010 se památka úprav nedočkala. V takovém případě může právě příslušný památkový odbor upozornit vlastníka na nutnost opravy, a pokud se ani poté nic nestane, může mu uložit pokutu. A tady přichází podle brněnského vedoucího památkového odboru Martina Zedníčka první problém současného památkového zákona. Pokud památku vlastní město jako v tomto případě, pokutu by udělil městu památkový odbor příslušného města. V důsledku by tak město pokutovalo samo sebe. Dalším problémem podle Zedníčka je, že pokuty jsou nízké. Za špatnou správu kulturní památky může vlastník dostat až dva miliony korun pokuty, v případě národní kulturní památky jsou maximem čtyři miliony korun.

Řešením by mohl být nový památkový zákon. V připravovaném zákoně, který ale letos poslanecká sněmovna neschválila, byla například možnost vyvlastnění památky státem, pokud se o ní vlastník řádné nestará. V současném zákoně nic takového není a památkáři tak můžou u některých objektů jen sledovat jejich postupný zánik bez možnosti ho zastavit. Na druhou stranu je současný zákon nepříliš konkrétní, i co se týče vyřazení památky ze seznamu ohrožených objektů, vysvětluje Zdeněk Vácha z NPÚ:

Pouhých pět let trvalo, než se příroda pokusila proniknout dovnitř.

„Národní památkový ústav má povinnost sledovat stav kulturních památek a tento seznam aktualizovat. A v případě, že vlastník přistoupí k nějakým krokům a ty jsou buď ve fázi přípravy, to znamená, zajistí projekt, respektive potom i přikročí k nějakým záchranným opatřením, tak dle mého soudu, v tom momentu by měla ta památka být vyjmuta z toho seznamu, jelikož je zřejmé, že vlastník podniká kroky k tomu, aby se ten stav památky zlepšil.“

Je tak možné, že brněnská Arnoldova vila už na seznamu ohrožených památek dlouho nezůstane. Vedení Brna by chtělo na listopadovém zastupitelstvu schválit peníze, které by snad měly nastartovat její obnovu, říká náměstek primátora Petr Hladík z KDU-ČSL.

Stav jedné památky se tím možná zlepší, co ale bude s dalšími více než sedmi sty objekty v Česku, které jsou podle památkářů také ohrožené? Jen přimět jejich vlastníky začít něco dělat, je podle odborníků téměř nemožné a řešení v podobě nového památkového zákona je v nedohlednu.

Vila už pět let chátrá, předtím sloužila jako mateřská škola.
autor: Tereza Kadrnožková
Spustit audio