Babička na zavolání – brněnská služba propojuje rodiny s dětmi a aktivní seniorky

20. leden 2017

Babička, jak ji popsala Božena Němcová ve své knížce, by dnes asi žila jinak. Navštěvovala by univerzitu třetího věku, skákala padákem a po večerech si možná přivydělávala jako adoptivní babička. Tak, jak to dělá i přibližně 170 babiček v Brně v rámci služby Trojlístek.

Trojlístek je už pět let fungující brněnská služba, která propojuje rodiny s adoptivními babičkami. Za symbolickou úplatu přebírají část péče o děti. Jsou řešením pro rodiny, které už biologickou babičku nemají, nebo žije příliš daleko. Seniorkám naopak nabízí smysluplnou možnost využití svého času. Službu zprostředkovává Centrum pro rodinu a sociální péči.

Ne pro všechny zralé ženy je ale možnost pečovat o děti lákavá. „V dnešní době je kladený důraz na aktivní stárnutí. Společnost po seniorech vyžaduje, aby dávali na odiv svůj aktivní přístup k životu a vysílali tím pozitivní obraz o stáří obecně,“ uvádí Lucie Vidovičová, která se dlouhodobě věnuje sociologii stáří.

To může být jedním z důvodů, proč mohou mít senioři méně času na péči o své prapotomky. Výzkum mezi seniory ale ukázal, že jejich aktivizace může mít dvojí účinek. Více zájmů může vést k zeslabení role prarodiče i k přirozenému propojení s jejich „babičkovstvím“ a „dědečkovstvím“. Pravnoučata na spoustu aktivit berou s sebou a jsou jim vítaným společníkem.

Babička s miminkem (ilustrační foto)

I přes pestré možnosti využití volného času, který senioři mají, si většina Čechů vyššího věku nemyslí, že být prarodičem na plný úvazek je přežitkem. Dokazuje to jeden z výzkumů Lucie Vidovičové a jejích kolegů. Větší míru souhlasu s názorem vykazují pouze vzdělanější senioři. „Ono to zřejmě odráží větší strukturu příležitostí pro osoby s vyšším vzděláním, které jsou zvyklé i ze svého přechozího profesního života na více aktivit, které se odehrávaly mimo rodinu, kdežto mezi osobami se základním vzděláním může být vazba na rodinu silnější,“ nabízí jedno z možných vysvětlení socioložka z Masarykovy univerzity.

Trojlístek hledá ženy, muži se přihlásit nemůžou. Důvodem jsou údajně špatné zkušenosti s muži z Rakouska, kde funguje předobraz brněnské služby s názvem Oma Dienst. Lucie Vidovičová zaměření na ženy přisuzuje mimo jiné stereotypu, kdy jsou ženy více než muži spojované s pocitem bezpečí i intimní péčí o malé děti. Dalším aspektem je to, že postarší ženy jsou obecně aktivnější a více se zapojují i do činností, jako je návštěva univerzity třetího věku. To ale neznamená, že by dědečkové o tu svou roli prarodiče nestáli. Jen ji více prožívají prostřednictvím podpory své manželky – babičky na plný úvazek.

autor: Martina Pelcová
Spustit audio