Brusel nerozumí euroskepticismu Čechů, získali nálepku potížistů, tvrdí přední bruselský analytik

Steven Blockmans - Foto: Think tank Europeum

Steven BlockmansFoto: Think tank Europeum

Kvůli neplnění uprchlických kvót si Česká republika vysloužila v Evropské unii nálepku nesolidární země. Kvůli českému euroskepticismu se Česko někdy označuje dokonce za potížistu Unie. Někteří čeští europoslanci nebo velvyslanec při EU Martin Povejšil jsou ale přesvědčeni, že tohoto cejchu už se zbavilo. „V současnosti vládne v Bruselu určitá obava z přístupu Česka k mnoha tématům," říká přední bruselský analytik z Centra pro výzkum evropské politiky Steven Blockmans v rozhovoru pro Český rozhlas.

Jak v současnosti Brusel vnímá Českou republiku?
Myslím, že ten pohled není jednoznačný a změnit ho mohou ještě volby. V současnosti ale vládne určitá obava z přístupu Česka k mnoha tématům. Jedním z nich je samozřejmě migrace v souvislosti s evropským systémem kvót a nedávným rozsudkem evropského soudního dvora o žalobě Slovenska a Maďarska. Platí to také o politice vůči euru, která jde proti úvahám v hlavních metropoliích Evropy, jako je Berlín, Paříž nebo i Brusel. Obecně lze říct, že stále přetrvává určité napětí mezi pohledy české vlády a Bruselu, kde se oživily proevropské reformní nálady po francouzských prezidentských volbách. 

Změnil se tento pohled nějak v průběhu doby, řekněme v posledních letech? Ať už pozitivně, nebo negativně?
Pohled Bruselu byl konzistentní, dokud se nezměnil proevropský přístup českého kabinetu. Zpočátku byla Sobotkova vláda vnímána poměrně pozitivně. Pak se ale posunula k více odbojnému postoji, který byl podle mě důsledkem rostoucího euroskepticismu pod vlivem uprchlické krize, a nálada ohledně politiky Česka se v Bruselu změnila na negativní. 

Migrační témata a odmítání přijmout přerozdělovací kvóty českou vládou všechno zastínily a jsou tím hlavním úhelným kamenem, podle kterého je tu Česká republika posuzována?
Je určitě jednou z hlavních oblastí, kde dochází k neshodám. Je tady ale i debata o vyslaných pracovnících, kteří vyvolávají zlou krev v zemích na západě Unie. Obecně Brusel nerozumí euroskepticismu Čechů, kteří asi jen z třetiny podporují své členství v Unii, i když je to země postsovětského bloku, která si vede ekonomicky nejlépe. Má nejnižší nezaměstnanost a české firmy jsou úspěšné na evropském trhu. Je tu tak zřejmý rozpor, který lidé v Bruselu dost dobře nechápou. 

„Pohled Bruselu byl konzistentní, dokud se nezměnil proevropský přístup českého kabinetu.“

Když mluvíme o střední Evropě. Dá se říct, že Česká republika teď stojí ve stínu Slovenska, pokud evropské instituce hledají partnery ve střední Evropě, nebo mezi novými členskými státy?
Necharakterizoval bych to jako stání ve stínu Slovenska. Je pravdou, že Slovensko je členem eurozóny a že se premiér Fico v poslední době distancoval od více autoritářské a protiimigrantské rétoriky, kterou používají jeho partneři ve visegrádské skupině jako Orbán v Maďarsku nebo Kaczyński v Polsku. Slovensko tak posunul někam, co bychom mohli nazvat budoucím jádrem v multirychlostní Evropě. To je zjevně vize, kterou chtějí prosazovat prezident Macron a kancléřka Merkelová. Pokud bychom se na to dívali z tohoto hlediska, opravdu můžeme říct, že se Česká republika sama marginalizuje tím, že se nechce podílet na klíčových politických tématech, o kterých se teď diskutuje v rámci reforem Evropské unie. 

Jak byste tedy charakterizoval současnou pozici České republiky? Je blíž té slovenské, nebo spíš maďarské a polské? Nebo někde mezi?
Na to je obtížné odpovědět. Teď před volbami zní hodně předvolební rétoriky a žádný z politických lídrů nechce ukázat svou pravou barvu. Nebo se možná obává, aby se příliš neodlišil od vůdčí postavy v předvolebních průzkumech Andreje Babiše a jeho strany ANO. Působí to až tak, že se euroskepticismus rozšířil skoro do všech českých politických stran. A to je velký rozdíl například proti tomu, co jsme mohli vidět ve Francii s Macronovým hnutím. To také bylo zkouškou pro tradiční strany, ale s velmi proevropským programem. Něco takového v Česku momentálně nevidíme. Zdá se, že Češi nepřevzali nic z těch pozitivních efektů, které měly dopad na zbytek kontinentu po referendu ve Velké Británii a po Trumpově zvolení ve Spojených státech. 

Steven Blockmans - Foto: Think tank Europeum

Steven BlockmansFoto: Think tank Europeum

Když mluvíme o českém euroskepticismu. Češi mají v unii nálepku potížistů. Velvyslanec Povejšil a další jsou ale přesvědčeni, že už se tohoto cejchu zbavili. Je to podle vás tak, nebo považujete Čechy dál za unijní potížisty?
Netroufl bych si nesouhlasit s velvyslancem, ale podle průzkumů je zjevné, že euroskepticismus u Čechů převládá. Jak už jsem zmiňoval, asi jen třetina Čechů aktivně podporuje členství v Evropské unii. To je jedno s nejnižších čísel v celé osmadvacítce. Je dokonce nižší než u Britů, kteří jsou na odchodu z Unie, nebo u Řeků zasažených krizí. Tomu se jen stěží věří, pokud vezmeme v úvahu ekonomické úspěchy České republiky. Důvody tohoto euroskepticismu je nejspíš možné hledat v historické únavě České republiky z cizí nadvlády, ať už mluvíme o Rakousko-Uhersku, nacistické okupaci nebo sovětské kontrole. Tato únava se teď zřejmě transformovala do odporu vůči byrokratické a regulátorské Evropské unii. Český euroskepticismus je tu tak stále přítomný. 

Několikrát jste zmínil nadcházející parlamentní volby v České republice. Může se vnímání České republiky po volbách nějak změnit?
To bude záležet na tom, kdo je vyhraje. Podle současných průzkumů je to kontroverzní postava pana Babiše, který vystupuje hodně populisticky. Je to podnikatel, který zjevně těžil z finanční podpory od Evropské unie a z přístupu jeho zboží na jednotný trh. Jako politik ale aktivně obhajuje zdrženlivou politiku vůči EU, která dál podněcuje český euroskepticismus. Pokud se mu po volbách podaří sestavit vládu, bude záležet na tom, nakolik se bude držet své předvolební rétoriky, nebo ji změní. 

Babiš je takovým zosobněním prezidenta Trumpa. Ten také vystupoval jako úspěšný podnikatel, který dokáže řešit věci a chce vyčistit tu bažinu od veškeré korupce. Sám je ale kvůli ní vyšetřován. Pokud by Babiš změnil svůj postoj k Evropské unii na více proevropský, byli bychom nejspíš svědky užšího spojení s tradičními obchodními partnery, jako je Německo, Slovensko, Itálie nebo Francie. Česko by se tak dostalo z evropské periferie, kam ho hrozí současný kurz zavést. 

Autor:  Filip Nerad
Pořad: Zaostřeno  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 15:35 repríza 22:39  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace