České školy chlapce znevýhodňují. Neúspěch si přenášejí do dospělosti

30. červen 2015

V českých školách je to běžný obrázek. Zatímco dívky poslušně vyplňují úlohy, chlapci vyrušují a nedávají pozor. I když mají mnohdy stejné předpoklady k tomu, že výuku zvládnou, chlapci jsou na tom ve výsledku hůř.

Některé empirické studie ukazují, že české školy chlapce znevýhodňují. Neúspěch v útlém věku si přenášejí do dospělosti a má to podstatný vliv na jejich budoucí pracovní i soukromý život.

Podle některých sociologů by možným řešením byly oddělené chlapecké a dívčí třídy, nebo školy. Podobně jako ve Velké Británii. Právě tam se inspirovala česká soukromá základní škola Parentes, která oddělenou výuku propaguje.

Ve třídách je menší počet žáků a učitelé s každým dítětem pracují zvlášť, vysvětluje ředitelka Veronika Rybníčková. „Školní vzdělávací program je stejný pro chlapce i pro děvčata, nicméně v některých věcech můžete s chlapci jet rychleji a některé musíte více vysvětlovat, stejně jako u děvčat.“

Oddělená výuka i pedagogický sbor

Děti mají na sobě uniformy. „To jsme odkoukali ze zahraničí. Některé státní školy se to snaží zavést. Jde o to, aby měli pocit sounáležitosti. Uniformy vznikly, aby se setřely sociální rozdíly.“

Děti se zatím učí společně. V budoucnu by to tak nemělo být. Pražská škola se inspirovala v zahraničí, kde některé instituce oddělují třídy pro chlapce a dívky.

Je to způsob, jak od malička u dětí lépe rozvíjet jejich dovednosti, říká Petr Puš, předseda Občanského sdružení Parentes, které je zřizovatelem české školy. „V ideálním případě je výuka organizovaná i odděleně ve dvou zvláštních budovách s odděleným pedagogickým sborem.“

Děti v mateřské škole Ratolest v Petříkově

Funguje to i v zemích, kde byla dlouhou dobu preferovaná koedukace. Teď se některé školy k tomu modelu vracejí. „Pomáhá to vytvořit prostředí ,ve kterým se cítí žáci i profesoři komfortněji. Skutečně to vede i k lepším studijním výsledkům, i k lepšímu fungování ve spolupráci škola - rodina.“

Občanské sdružení má mateřskou školu a dvě základní školy. V obou chce otevřít druhý stupeň. „Způsob individuálního vzdělávání, individuálního přístupu k dětem, to je hlavní pilíř našeho projektu.“

Neúspěch ve škole vede k hraní počítačových her

Oddělené třídy nejsou podle dětské psycholožky Václavy Masákové nejlepším řešením. „Vraceli bychom se na začátek minulého století, kdy byly chlapecké a dívčí školy. K pochopení toho, že ve společnosti jsou genderové rozdíly, by to neprospělo. Smíšené třídy mají velkou hodnotu pro sociální vývoj dětí a pro trénink vztahů mezi kluky a děvčaty.“

Kritiku, že by děti v oddělených třídách mohly postupně ztrácet vzájemný kontakt, ředitelka pražské školy Veronika Rybníčková odmítá. „Ve škole netrávíte celý den, chodíte na kroužky, v rodině se potkáváte s druhým pohlavím.“

Chlapecké a dívčí třídy nebo školy nepodporuje ministerstvo školství. Pro vzdělávání ve smíšených třídách je náměstek ministryně školství pro oblast ve vzdělávání Jaroslav Fidrmuc z KDU-ČSL. „Vzdělávání v ČR je podle školského zákona založeno na zásadách rovného přístupu ke vzdělávání, a to bez jakékoliv diskriminace. Nevidíme důvod pro to, abychom rozdělovali vzdělávání na chlapce a dívky.“

Rozdíly mezi chlapci a dívkami ve vzdělávání popsala v minulosti studie sociologů Petra Matějů a Natalie Simonové. Vyplynulo z ní, že české školy znevýhodňují chlapce.

Novou podobu školní uniformy navrhli sami rodiče

Žákyně mají dvakrát větší šanci, že získají jedničku z matematiky a třikrát větší šanci na jedničku z češtiny. Autoři vycházeli z výsledků testů čtenářské a matematické gramotnosti, u více než dvou a půl tisíce žáků 9. tříd v mezinárodním výzkumu PISA z roku 2003. Výsledky srovnali se známkami, které žáci dostávali na škole. Zajímali se také o sociálně ekonomické a kulturní zázemí žákovy rodiny.

Rozdíly se prohlubují až do maturity. Podle sociologa Petra Matějů se prohlubují proto, že chlapci hledají kompenzaci svého neúspěchu ve škole. „Chlapci se dostávají do nebezpečné spirály dalšího selhávání. Aby si kompenzovali neúspěch ve škole, začínají v časném věku hrát počítačové videohry. Protože chlapec musí nějakým způsobem si prokázat, že je dobrý. Čím víc chlapci hrají videogames, tím se zhoršují jejich výsledky ve vzdělávání.“

A jaké to může mít důsledky? „Chlapci se v době dospívání dívají na své potenciální partnerky očima toho, co viděli v hrách, tedy nejsou příliš nadšeni tím, co vidí v realitě. Později se ukáže, že nejsou schopni si vytvářet sexuální milostný vztah, oni jsou handicapováni v navazování vztahů.“

autoři: pbe , sch
Spustit audio