Co skrývá zákon o dvojím občanství

Jak potvrzuje například Vietnamka Do Thuy Huyen, problémy jí nemožnost získat české občanství činí třeba i při zájezdech se školou. „Mám hrozné problémy si například vyřídit vizum, ale chtěla bych například i volit nebo vstoupit do politiky. Naše druhá generace se skutečně cítí více Čechy.“ Podobné problémy řeší řada Čechů, kteří dlouhodobě žijí v zahraničí. Ruku v ruce s udělováním občanství jde totiž i jeho pozbývání. Toto je dilema slečny Kláry na Novém Zélandu, která by potřebovala naopak získat novozélandské občanství. „Když bych chtěla třeba přivézt své rodiče, tak je nemohu pořádně pozvat.“

Některé paragrafy nového se však staly terčem kritiky – zejména ze stran nevládních organizací a poraden pracujících s cizinci. Tři důležité body vypočítává Tereza Kušniráková ze společnosti Člověk v tísni. „Vadí nám, že rozpad Československa ten zákon dostatečně nereflektuje, protože ulehčené získávání občanství mohou Slováci v Česku bude platit už jeden rok. Pak nám vadí ulehčení získávání občanství pro tzv. VIP občanství. Ministerští úředníci tak získají moc nad rozdáváním občanství, aniž by žadatelé museli něco splňovat.

Bezesporu největší průlomovou novinku, kterou návrh zákona zavádí, je možností mít dvojí občanství. Doposud to bylo možné jen ve výjimečných případech. Ministerstvo vnitra ovšem nyní vyslyšelo žádosti a návrhy lidí i celých skupin osob, které prosazovaly možnost mít dvojí občanství. Dlouholetým propagátorem dvojího občanství je také senátor Tomáš Grulich z ODS, který je předsedou Stálé komise Senátu pro Čechy žijící v zahraničí. Podle něj je zájmem České republiky udržovat s těmito lidmi kontakt. On sám prý bude pro zákon hlasovat tak, jak je. Nad zákonem čeká v senátu velkou diskuzi. Nemyslím si, že by Češi jezdili do Čech za levnou zdravotní péčí nebo zvýšeným rizikem dalších restitučních nároků.

Další výraznou oblastí, kterou návrh zákona řeší, je česko-slovenské vypořádání v oblasti státních občanství. Pokud zákon začne platit tak, jak má, tedy 1. ledna 2014, měli by lidé, kterým po rozpadu federace zůstalo slovenské občanství a oni sami zůstali na českém území, nebo Češi na Slovensku, kteří museli přijmout slovenské občanství, rok na to si vyřídit české občanství zjednodušenou formou. „Slováci měli zjednodušenou formu získání občanství dostatečně dlouhou dobu. Dnes už jsme jiné státy a Slováci by měli být postaveni na roveň dalších občanů EU,“ říká Vladimír Řepka z Ministerstva vnitra.

S tím ale nesouhlasí Ladislav Zamboj z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva. Ta vznikla mimochodem na konci 90. let, právě aby pomáhala řešit byrokratické, právní a sociální potíže vzniklé kvůli zařizování občanství po rozpadu federace. A problémy podle něj přetrvávají i 20 let po rozpadu československé federace: „Jejich životní situace jsou mnohdy velmi složité a navíc ten proce je velmi náročný na úředníky pověřených obcí nebo sociální pracovníci často nepostupují správně. Slováků v Česku žije kolem 71 tisíc. K českému občanství se jich v roce 2011 přihlásilo prohlášením 139, v roce 2010 236 a rok předtím 320. Poradna pro občanství, občanská a lidská práva ústy Ladislava Zamboje odhaduje, že takových lidí ale stále může být přes tisíc. V současnosti řeší na 20 slovenských případů spojených s otázkou získání českého občanství.

Návrh zákona o státním občanství reflektuje dobu i v tom, jak si všímá druhé generace migrantů na českém území. Rodiče sem mohli přijít odkudkoli a před libovolnou dobou, ale jejich děti vyrostly, nebo se přímo narodily už v Česku a mají k němu blíž než k domovině svých rodičů. Podle návrhu zákona by nyní mohly do 21 let požádat o občanství pouze prohlášením, a nikoli složitou standardní procedurou, kdy se člověk nejprve musí vzdát svého původního občanství, dodat papíry na příslušný krajský úřad, složit zkoušku z češtiny a poté se věc postupuje na ministerstvo vnitra.

Také pro cizince, kteří se k občanství dopracují po sedmi a více letech postupnou integrací, dokládáním majetkového přiznání a dalších náležitostí, může – byť nemusí – být občanství metou, za níž na ně čeká lehčí pohyb v Česku a Evropě.
A pak jsou tu lidé, kteří se českým občanem můžou stát teoreticky ze dne na den – podobně jako Gerard Depardieu se přes noc stal Rusem. Což kritizuje řada organizací. Ministerstvo vnitra ale zdůrazňuje, že takové občanství by dostal jen člověk s trvalým pobytem a na návrh např. jiného ministerstva, či Kanceláře prezidenta republiky a kromě přínosu může být důležitý i humanitární aspekt.