Duševní onemocnění představují největší socioekonomické břemeno, říká ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl

Prof. Cyril Höschl - Foto: Jan Sklenář

Prof. Cyril HöschlFoto: Jan Sklenář

V Klecanech severně od Prahy bylo na konci března slavnostně otevřeno nové vědecko-výzkumné zařízení zaměřené na studium a léčbu neuropsychiatrických onemocnění.

Nese název Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Jeho kořeny sahají do roku 1961, kdy byl v pražských Bohnicích založen Výzkumný ústav psychiatrický, později po roce 1989 přejmenovaný na Psychiatrické centrum Praha. 

 

V Klecanech u Prahy bylo otevřeno zařízení na studium a léčbu neuropsychiatrických onemocnění, Národní ústav duševního zdraví. Podle ředitele Cyrila Höschla jsou duševní onemocnění největším břemenem společnosti. Připravila Lucie Vopálenská.

Vložit na svůj web  | Stáhnout

„Jde o první české moderní psychiatrické vědeckovýzkumné zařízení,“ říká doktor Filip Španiel, specialista na prevenci a léčbu psychotických onemocnění.  

Klecanský ústav představuje 14 tisíc metrů čtverečních nově vybudovaných prostor, počítá s uplatněním tří set pracovníků, zahrnuje klinickou část s 56 lůžky, ambulance, stacionáře, laboratoře s nejmodernější technikou, rehabilitace a tak dále. Stál skoro miliardu.  

Sedm výzkumných programů 

Podle ředitele Cyrila Höschla potřebovala nový ústav nejen tuzemská psychiatrie, ale potřebuje ho celá česká společnost. 

Z přednášky prof. MUDr. Cyrila Höschla, DrSc. v Moravské galerii Brno - Foto: Adriana Krobová

Z přednášky prof. MUDr. Cyrila Höschla, DrSc. v Moravské galerii BrnoFoto: Adriana Krobová

Národní ústav duševního zdraví je nyní rozčleněn do sedmi výzkumných programů. V jejich rámci pokrývají zdejší vědci a lékaři hlavní výzvy oboru.  

Výzkumy zahrnují studium, epidemiologii, monitoring, léčbu a prevenci závažných duševních poruch a onemocnění související se stárnutím nebo se závislostmi. 

Klinický úsek se zaměřuje na léčbu a prevenci úzkostných, afektivních a psychotických poruch. Pokoje jsou jedno, maximálně dvoulůžkové. 

Magnetická cívka stimuluje mozkovou tkáň 

Klíčové je nejmodernější technologické a přístrojové vybavení. V létě by měl ústav získat unikátní magnetickou resonanci ušitou na míru neurovědnému výzkumu. Ta se propojí se zdejším digitálním elektroencefalografem (EEG). 

V ústavu se používá široké spektrum léčebných a rehabilitačních postupů. Třeba metoda transkraniální magnetické stimulace, vhodná pro farmakorezistentní pacienty.  

Magnetická rezonance hlavy člověka - Foto: Helmut Januschka,  CC BY-SA 3.0

Magnetická rezonance hlavy člověkaFoto: Helmut Januschka, CC BY-SA 3.0

Jde o neinvazivní postup, kdy pacient sedí v mírném záklonu jako u kadeřnického umyvadla a magnetická cívka upevněná na hlavě mu stimuluje vybranou část mozkové tkáně. Měli jsme štěstí. V laboratoři právě probíhalo sezení. 

Jak potvrdil i zdejší lékař a výzkumník Tomáš Novák, metoda má u mnohých pacientů výsledky srovnatelné s klasickou farmakologickou léčbou.  

Každý pacient je trochu jiný a reaguje na něco jiného. Podle doktora Filipa Španiela je optimální léčba ušitá na míru každému zvlášť. Předpokladem úspěchu do budoucna je však pečlivý sběr dat a jejich vyhodnocování. 

Pro psychiatrii 21. století bude totiž zásadní nemoci předvídat. 

Pořad: Zaostřeno  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 15:35 repríza 22:39  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace