Jídlo je jen záminka. Chceme zvýšit důstojnost lidí bez domova, uvádí křesťané z komunity Sant' Egidio

20. březen 2017

Každý týden namažou členové brněnské komunity Sant' Egidio stovky krajíců chleba, navaří desítky litrů čaje i kávy a vyjdou do ulic. Jedná se o součást celosvětového hnutí křesťanů, kteří se rozhodli pomáhat potřebným. Chleby a čaj jsou jen záminkou pro to ukázat lidem na okraji společnosti, že na ně společnost zcela nezanevřela.

„Ahoj, můžu dvě bagety?“ ptá se od pohledu náctiletý kluk. „Zatím jen jednu, ale postav se prosím do řady. Pokud zbyde, můžeš mít i druhou porci,“ organizuje řadu několik desítek lidí čekajících na náměstí jeden z koordinátorů brněnské komunity Jan Bílek. A postupně podává z nákupního vozíku plného zabalených porcí večeře pro čekající.


Komunita Sant' Egidio je celosvětové hnutí laiků katolické církve. Snaží se aktivně žít hodnotami, které hlásal Ježíš Kristus, který sám zacházel se stejnou úctou se všemi lidmi – i když byli na okraji tehdejšího společenského žebříčku, jako například rybáři nebo celníci. Brněnská komunita připravuje jednou týdně jídlo pro chudé lidi, několikrát týdně se potkává při společné modlitbě a několikrát do roka organizuje pro lidi bez domova promítání filmu, piknik nebo tradiční vánoční oběd.

„S každou tou maličkostí, kterou děláme, se snažíme alespoň trošičku zvýšit jejich důstojnost. Nedovolili bychom si dát jim oblečení, které bychom sami nenosili. Chceme, aby se nemuseli strkat, když čekají na jídlo, a bít se o pozici ve frontě, protože jídla je dost,“ popisuje filozofii přístupu k lidem na ulici Jan, který je členem komunity už přes deset let. Sám vždy před podáním bagety každému z čekajících potřese rukou, pozdraví ho jménem a zeptá se, jak se dotyčnému vede.

„Dřív nám stačilo připravit sto padesát chlebů, teď jich připravujeme skoro tři sta,“ komentuje nárůst zájmu o obležený chléb zabalený v potravinové fólii dobrovolník. Častěji se také u vozíků s jídlem objevují důchodci nebo naopak velmi mladí lidé. „Vždy jsem velice šokován tím, když k nám přijde osmdesátiletá babička, která k nám přijde se svými čtyřmi pravnoučaty. Je pro mne velikou otázkou, co prožívají, že jim stojí za to stát ve frontě na jeden chleba,“ uvažuje nahlas Jan Bílek.

Aktivity komunity sledují také ti, kteří pomáhají lidem z ulice profesionálně. „Pomáhají budovat důvěru v to, že existují lidé, kteří jim chtějí pomoc. Lidé bez domova už dávno ztratili svoji víru v to, že se ta situace dá nějak řešit a že jsou lidé ochotní jim nějak pomoci. A komunita pomáhá tuto důvěru obnovovat a budovat,“ oceňuje aktivity dobrovolníků Ladislav Ptáček, který je vedoucím Oddělení sociální prevence a pomoci Magistrátu města Brna. Lidé z komunity často upozorňují kurátory na lidi v nesnázích a předávají je do oficiálních rukou, případně společně řeší jejich potíže.

Bezdomovci na vlakovém nádraží v Turnově

V zájmu české komunity jsou ale také nemocní či staří lidé. Jiné komunity se angažují také v boji proti AIDS nebo v mírových snahách, z nichž vyčnívá především úspěch jednání vedoucích ke konci občanské války v Mosambiku v roce 1992. Komunita Sant' Egidio byla v minulosti opakovaně nominovaná na Nobelovu cenu za mír.

Spustit audio