Na klávesnici české děti píší lépe než rukou, spamu ale dvě třetiny naletí
Současné děti můžeme označit za digitální domorodce, kteří se do světa digitálních technologií rodí. Smartphony, tablety a počítače děti umí obsluhovat často lépe než dospělí.
Technologie s sebou přinášejí nástrahy a výzvy, k jejichž řešení je nezbytná digitální gramotnost. I proto je nutné do výuky na základních školách aktivně a efektivně začleňovat digitální technologie a české školství připravit na nový způsob výuky.
„Technologie proměňují celý svět kolem nás, to znamená, že výuku z toho nemůžeme vyřadit,“ říká Bořivoj Brdička z Pedagogické fakulty UK a zastánce smysluplného využívání ICT ve výuce. „Když se podíváte na to, kam svět spěje, je jasné, že bez kompetencí využívat maximálně technologie se člověk neobejde, bude poměrně obtížně zaměstnatelný.“
Ve výzkumu počítačové a informační gramotnosti ICILS, který proběhl v roce 2013, české děti dopadly z 21 zemí nejlépe. Výsledky jednotlivých úloh také prozradily, že vysoká úroveň digitální gramotnosti může být pouze zdánlivá. Až dvě třetiny českých žáků nebyly schopné rozeznat spam, tedy nevyžádanou poštu.
Technologie nelze nechávat jako samostatný předmět
Digitální technologie se rychle proměňují a před uživatele staví nové výzvy, včetně naučení se novým kompetencím. Patří mezi ně kritické myšlení, etické otázky při používání obsahu dostupného online nebo schopnost nalézat a analyzovat informace.
„Informace není těžké nalézt, to je čím dál jednoduší, ale zjistit, jestli skutečně nejsou podvržené,“ vysvětluje Ondřej Neumajer, popularizátor účelného využívání informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání. Jedná se ale i o nové způsoby řešení problémů a nové způsoby spolupráce, třeba i na dálku.
„V posledním mezinárodním srovnávání PISA (Programme for International Student Assesmen) se zjišťovalo, jestli patnáctiletí jsou schopní řešit problém s nutnou kooperací někoho, kdo je online a není v týmu přítomný. To je příklad kompetence, která je nová a která naznačuje, kam se vývoj vzdělávání ubírá,“ popisuje Bořivoj Brdička.
„Například v češtině budou žáci do budoucna daleko méně psát rukou, budou muset umět ovládat klávesnici, znát způsoby elektronického textu, jak s ním pracovat, jak ho formátovat,“ vysvětluje Ondřej Neumajer, který je s Bořivojem Brdičkou jedním ze spoluautorů Strategie digitálního vzdělávání.
Na nutnost posílení digitálních dovedností poukazují nadnárodní firmy, které samy iniciují vzdělávací programy. Například Akademii programování od Microsoftu nebo projekt Škola dotykem od organizace Edulab ve spolupráci se Samsung Electronics Czech and Slovak. Google podporuje tzv. gegery, učitele, jež chtějí do výuky aktivně a efektivně zavádět technologie. Škol, které by technologie do výuky zaváděly efektivně, je zatím málo. Změnit by to měla Strategie digitálního vzdělávání, kterou spustilo v roce 2014 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Výuka na školách se musí zásadně změnit. Technologie nelze nechávat jako samostatný předmět, který se na školách učí jako informatika. Je důležitější je integrovat do jednotlivých vzdělávacích oborů.
Velký problém na školách představuje nedostatek kvalifikovaných učitelů. Na základních školách je 70 procent učitelů ICT neaprobovaných.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
