Podpora podnikání a inovací. To je podnikatelský inkubátor ČVUT
Miliony mladých lidí v Evropě jsou bez práce a situace se lepší pomalu. Jedním z řešení by podle europoslanců mohlo být, kdyby absolventi místo čekání na volné pracovní místo začali sami podnikat.
Podle průzkumů by v nejvyspělejších zemích světa chtěly mít vlastní firmu dvě třetiny mladých lidí. Podnikatelem se člověk nerodí, i proto Evropský parlament vyzývá, aby se lidé podnikat učili už ve škole. Jak taková výchova k podnikání vypadá? Jsou české vysoké školy tvůrčím prostředím?
V podnikatelském inkubátoru InovaJET při pražském ČVUT vysvětluje vedoucí Jana Hodboďová, že podnikatelský záměr je rozhodující. „Pokud je zaměřen na nějakou technologii, inovaci, a tým, který za tím je, vypadá zajímavě, jsme schopni ho podpořit také, ale vždycky by tam měl být člen z ČVUT.“
Podpora spočívá nejen ve fyzickém zázemí. „Technickou stránku mají zvládnutou dobře, ale s podnikáním zkušenosti nemají. My firmy nefinancujeme, ale pomáháme získat klasické investory.“
Získat dotace je komplikované
Podíváme se do firmy Synetech. Jednatelem firmy je Vratislav Zima. „Zabýváme se vývojem mobilních aplikací. Děláme vlastní start-up a je to taková malá krabička, která slouží jako jukebox. Umístí se do restaurací, barů, návštěvníci si stáhnou naši aplikaci, a můžou si přehrávat písničky jako na klasickým jukeboxu.“
Jukebox existuje fyzicky. „Stojí přímo na stole, už funguje. Potřebuje jen připojení k internetu. Návštěvník baru se připojí na wi-fi, stáhne si naši aplikaci a pustí si za jeden kredit písničku. Písně se dávají pod sebe do fronty.“
Společnost je zatím ve fázi investování. „Máme dobrou odezvu uživatelů. V testovací kavárně Do Větru se to dá vyzkoušet.“
O podpoře cestou dotací nebo státní podpory zatím neuvažují. „Ono je to těžké. Od jiných kolegů vím, že museli jít za další firmou, která jim pracuje. Získat dotace je poměrně komplikované.“
Podnikatelský inkubátor InovaJET je součástí Inovačního centra ČVUT, které se zabývá širší spoluprací mezi zaměstnavateli a univerzitou. Ředitelem Inovačního centra je Vladimír Zadina.
„Inova centrum ČVUT je tady na tři činnosti, zprostředkováváme zakázkový a kolaborativní výzkum pro univerzitu, poté to, co se prodá nebo vyzkoumá v rámci ČVUT, se snažíme prodat, to je technologický transfer, a třetí činnost je provoz podnikatelského inkubátoru.“
Ne všechno, co funguje v západní Evropě, může stejně dobře fungovat i v ČR
Studenti mají možnost zapojit se do výzkumných projektů, které společnost realizuje. „Fakultu dopravní má ve vyšších stupních vzdělávání projektovou výuku, kdy se drží od začátku konkrétních projektů, jejich podněty přicházejí z průmyslu.“
Systémová podpora na českých univerzitách je mladá disciplína. „Ne všechno, co funguje v západní Evropě, může stejně dobře fungovat i v České republice, už vzhledem k socioekonomickým a kulturním rozdílům.“
Zkušenost ze zahraniční univerzity má začínající podnikatel Václav Matoušek, doktorát z chemie si přivezl z prestižního švýcarského institutu ETH Zürich.
Ve Švýcarsku existuje řada fondů, které se zaměřují na moji oblast chemie, biotechnologií a nanotechnologií. Mám pocit, že tady není takové zastoupení fondů, které se výhradě zaměřují na tento obor. Česko je spíš známé strojírenskou technologií, IT.“
Václav Matoušek ve své firmě vyrábí fluorované organické sloučeniny podle svého patentu, které mají využití v medicíně nebo při výrobě šetrnějších prostředků k ochraně rostlin. Krom toho vyrábí i jednu didaktickou pomůcku nazvanou Chemie a světlo.
„Nechat něco hořet, to je chemická klasika, ale svítící roztoky se dají použít k demonstraci celé řady zajímavých jevů. Například katalýza, vliv teploty na rychlost chemické reakce a podobné věci, které se běžně vysvětlují ve výuce, většinou teoreticky.“
Souprava je v plastovém kufru. „Kompletní vybavení, které potřebuje učitel k tomu, aby mohl provádět atraktivní pokusy z oblasti luminiscence. Máme tady fluorescenční gely, které jsou založeny na bázi síťovaných hydrogelů. A s nimi se dá demonstrovat řada zajímavých věcí, které souvisejí s molekulární strukturou polymerů. Myslím si, že to učitelům může vystačit na dlouhou dobu. Velkou výhodou je, že to mají naservírované na stříbrném tácu.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
