Populismus není ideologie. Pouze využívá palčivé problémy ve svůj prospěch

27. květen 2016

Populistická hnutí z levého i pravého politického spektra slaví úspěch napříč Evropou. Zatímco loni byly jejich hlavním tématem následky finanční a ekonomické krize, letos jasně převládla krize migrační.

Jak se k tématu postavily české a slovenské politické strany a v čem spočívá jejich populismus? Na to se snažili najít odpověď účastníci mezinárodní konference o populismu v politice.

„Loni bych si nedovedl představit, že budeme řešit, jak populisté využívají migrační krizi. Stejně jako nebylo před ekonomickou krizí jasné, že to bude téma, které populisté budou brát jako své hlavní. Populismus není ideologií, pouze využívá, co je zrovna palčivým problémem. Bez ohledu na to, jestli je to z pravice nebo z levice. Vezmou to, co jim může přinést prospěch,“ poukazuje organizátor konference a politolog Fakulty sociálních věd UK Martin Mejstřík na přelétavost populistických hnutí.

My a Oni

Pro populistický politický styl je příznačné, jak výrazně akcentuje opozici My a Oni. Socioložka Jarmila Androvičová z Univerzity Mateje Bela v Banské Bystrici podrobila zkoumání výroky slovenských politiků na téma uprchlíci. My znamenalo Slováci, Oni byli imigranti. „Zároveň My znamenalo křesťané a bylo vymezeno vůči Oni - muslimům. Bylo vnímáno, že tyto dvě náboženství nemůžou existovat vedle sebe.“

Jitka Gelnarová z Národního muzea a Fakulty sociálních věd UK se zaměřila na transparenty při loňských protiuprchlických a protiislámských demonstracích. „Kategorie My - Češi se vymezila vůči kategorii Oni - vetřelci. Zajímavá byla kategorie rodičů, tedy těch, kteří brání svoje děti vůči druhé straně, která byla vnímána jako muslimové, tedy teroristé, kteří jsou zpátečníci, fanatici. Jako viník všeho byla vnímána Evropská unie jako nová totalita, případně také USA a NATO.“


„Extrémní pravice staví na antielitních náladách ve společnosti. Hlavním nepřítelem jsou politické elity. Vnímá je jako ty, které škodí národu. Česká krajní pravice brojí víc proti elitám a je víc populistická než ta slovenská,“ říká Alena Kluknavská z Univerzity Komenského v Bratislavě.

Migrační krize loni rozdělila společnost natolik, až se mluví o nemožnosti komunikace. Nejdál v černobílém dělení světa na My a Oni jdou krajně pravicová uskupení a politické strany. Svět dělí na přátele, to jsou ony samy, a oběti nepřátel, tedy prostý lid. Na druhé straně jsou nepřátelé.

Populistické strany prosperují v dobách, kdy je liberalismus v úpadku a selhává. „Jako by liberální demokracie unavila sama sebe. Lidé se obracejí k jiným formám politické reprezentace a populistická řešení jim připadají atraktivní. Je to reakce na politické nedostatky,“ doplňuje Takis S. Pappas ze Středoevropské univerzity v Budapešti.

autoři: Daniela Vrbová , sch
Spustit audio