Zaostřeno28. září  2013 v 18:10  

Proč cizinci podnikají častěji než Češi?

Američan Nathan Heilmann se v Česku rozhodl podnikat v oblasti pánské módy - Foto:  www.groundcontrol.cz

Američan Nathan Heilmann se v Česku rozhodl podnikat v oblasti pánské módyFoto:  www.groundcontrol.cz

Pokud česká ekonomika chce být otevřená a přitahovat zahraniční investory, jaké jim tu nabízí prostředí? To budeme zkoumat i v několika budoucích dílech pořadu Zaostřeno na cizince. Dnes provedeme malou sondu do života drobných podnikatelů a živnostníků s cizím původem. Proč se v Česku tolik cizinců rozhodne pro živnostenský list raději než pro zaměstnání? A v jakých podmínkách tu podnikají? 


Americkýma očima 

Tento víkend se hala v Pražské tržnici zaplnila Fashion Marketem, kde designéři prodávali své originální oděvy nebo doplňky. 

Byl mezi nimi Američan Nathan Heilmann – ovšem v době natáčení ještě hala zela prázdnotou a on teprve skládal svůj stánek: 

„Jak vypadá moje oblečení, najdete na stránkách groundcontrol.cz. Prodávám hlavně kalhoty a pánské oblečení. Nejlepší věc na tom je, že je to šité na míru. Můžu si vás tady změřit, vy si vyberete látky a barvy a já to ušiju.“ 

Odkud máte nápad šít kalhoty?

„Přesně nevím. Když jsem se proto rozhodl, přemýšlel jsem celkem globálně. Říkal jsem si, že veškeré oblečení, co si kupuji, vlastně vytahuje moje peníze z místní ekonomiky. To se mi moc nelíbilo. Zpočátku jsem si šil pro sebe a neuvažoval jsem o tom, že v tom začnu podnikat. Tady v Praze jsem si ale uvědomil, že tu jsou krejčí, kterým bych takhle mohl dát práci a udělat z toho byznys. Současně by peníze zůstávaly tady v Česku a svým podnikáním bych tuto možnost nabídl i dalším lidem. Střihy děláme u mě doma, zaměstnávám jednoho člověka a příležitostně jednoho pomocníka, a pak máme po Praze a v Úvalech několik krejčích.“ 

Jak se vám daří ekonomicky? Je to hlavní zdroj vašich příjmů? 

„Ne, mám ještě zaměstnání přes den a to je můj hlavní zdroj příjmů. Ale to dělám taky proto, že mám diplom z univerzity, tak nechci ztratit kontakt se svým oborem. Kalhoty nám měsíčně umoří tři čtvrtě hypotéky, což za rok je celkem dobré. Já to navíc beru jako sen, práci, kterou do podnikání vkládám, beru jako investici a nepřemýšlím tolik, jak moc se mi to vyplatí. 

Američan Nathan Heilmann se v Česku rozhodl podnikat v oblasti pánské módy2.jpg - Foto:  www.groundcontrol.cz

Američan Nathan Heilmann se v Česku rozhodl podnikat v oblasti pánské módy2.jpgFoto:  www.groundcontrol.cz

Když se budeme bavit technicky, jak těžké tu bylo začít podnikat?

„Nemůžu soudit, protože jsem nikdy předtím nepodnikal. Takže nemám třeba srovnání se Spojenými státy. S pomocí mé české ženy jsme to tedy založili a nepřišlo mi to zvlášť obtížné. Ale já jsem velmi trpělivý. Netlačila mě ani žádná půjčka, takže jsem dokázal těch pár měsíců čekat. Chápu ale, že někteří podnikatelé, kteří musí rychle začít splácet, musejí být ze zdlouhavého byrokratického procesu na nervy. Já si neberu úvěry, pracuji se zálohami od zákazníků. Takže nejsem tlačený časem, ale současně nemám ani tu motivaci rychle a závratně zvyšovat obrat.“ 

Narážíte v českém prostředí na nějaké bariéry, možná zbytečné?

„Ano, možná. Ve Spojených státech je po mnoho generací zakořeněný respekt ke kvalitě a lidé mají také přirozeně úctu k zákazníkům. Mnoho let jsem pracoval jako číšník, tak mám naučené, že blaho zákazníka znamená vše. Je proto občas těžké tady spolupracovat s lidmi nebo partnery, kteří to takhle nemají, přemýšlí o tom jinak. Třeba to svým podnikáním ovlivním trochu k lepšímu. Ale spíš je to tak, že já se musím přizpůsobit tomu prostředí. Chtěl bych, aby lidé oceňovali to, co já: Nebrat si úvěr, pracovat lokálně a nepodřizovat se diktátu reklamních agentur, které vás přesvědčují o tom, co je „cool“ nosit. Aby byli sami sebou. 

Od státu nějaký zvláštní přístup nepotřebuji, chci jen rovné podmínky. Myslím, že politici se zajímají hlavně o velký byznys, tak to prostě je. Já chci, aby mě podporovali lidé, kteří se umí rozhodovat sami a mají navíc pár korun, které chtějí utrácet za kalhoty.“ 


Co je etnická ekonomika? 

Nathan Heilmann má jistě osobitý přístup k podnikání a malou konkurenci. Nemůžeme ho tedy možná úplně zařadit do tzv. etnické ekonomiky. Ta se definuje jako skupina osob stejného etnického původu, podnikatelé, zaměstnanci i živnostníci, kteří v dané zemi pracují a vytvářejí další místa i pro další členy své etnické skupiny. Současně kooperují s dalšími podnikateli stejného původu – což však neznamená, že se jedná o uzavřené, a už vůbec ne o harmonické prostředí. 

Kolik cizinců v Česku podniká, je při tom obtížné zjistit. Jak uvádí například sociální demografka dr. Dita Čermáková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, je potřeba vyžádat si různé statistiky na různých úřadech, avšak ani jejich průnikem se nedobereme požadovaného čísla. 

Na základě takto nekompletních dat můžeme říct, že nejčastěji v Česku podnikají Vietnamci, Ukrajinci a Rusové. Z Vietnamců je to například 90 procent ekonomicky aktivních jedinců na našem území. Dita Čermáková uvádí, že na jednoho cizince připadá v průměru 1,1 vydaných živnostenských oprávnění – na obyvatele Česka je to 1,3. 

Tuto neuchopitelnost skupiny malých živnostníků konstatuje i David Müller, ředitel odboru evropského a mezinárodního práva na Ministerstvu průmyslu a obchodu. To také omezuje možnosti a nápady, co by český stát pro ně potenciálně mohl dělat. Základním pravidlem ale podle něj je, že by se český stát měl snažit být k cizincům flexibilní, neklást jim do cesty překážky, současně ale požadovat, aby tu pobývali a podnikali legálně. 

Zahraniční podnikatelé, zejména ti drobní, nepředstavují vlastně ani konkurenci české síle na pracovním trhu – často jí dokonce dávají práci. Ideálem českého státu je tedy vzdělaný, kvalifikovaný zahraniční podnikatel, který nabídne pracovní místa i Čechům. 


Tři důvody proč cizinci podnikají častěji 

Telefonování (ilustrační foto) - Foto: Free Digital Photos

Telefonování (ilustrační foto)Foto: Free Digital Photos

Jenže do Česka nechodí jen vysoce kvalifikovaní lidé, kteří tu chtějí dát práci Čechům. Podnikání pro cizince znamená často jedinou možnost, jak tu sehnat obživu. Proč cizinci v průměru podnikají častěji než většinová společnost? Tento fenomén objasňuje sociolog dr. Michal Nekorjak z Fakulty sociálních studií pomocí tří důvodů: 

1. Často se věří, že podnikají ti, kteří to mají tzv. v genech. V Česku například Vietnamci. To ale nevysvětluje vše. 

2. Další neúplný důvod je ten, že do zahraničí odcházejí obecně odvážnější, psychicky odolnější jedinci, kteří mají tím pádem i lepší dispozice k podnikání. Ani to podle Michala Nekorjaka ale nestačí, protože pracovní migrace z Vietnamu nebo Ukrajiny trvá již přes dvě dekády a není to tedy takový skok do neznáma. 

3. Za nejuspokojivější důvod považuje brněnský sociolog to, že lidé si obecně nejčastěji hledají zaměstnání přes sociální sítě a známé, nikoli přes úřady práce. Cizincům takové sociální kontakty chybí, a tak začít podnikat je pro ně často jediná možnost. Navíc v důsledku ochrany pracovního trhu před cizinci na ně často zbývají jen špatně placená místa. Pokud tedy chtějí zajistit rodinu, nebo počítají s životem v České republice, hledají si lepší ekonomické příležitosti – a ty jim může nabídnout právě podnikání. 

Nutnost začít podnikat zažila i grafička Olga Andělová, která do Česka přišla v roce 1998 z Ukrajiny. Přijela sem za rodiči, kteří tu pracovali, a než se vdala a odešla na mateřskou dovolenou, pracovala tu jako průvodkyně na zámku. Za radu založit si podnikání vděčí úředníkovi cizinecké policie, jak říká ze svého bydliště v Lipníku nad Bečvou. Aby si sem mohla přivést ukrajinského manžela, musela dokázat, že ho uživí. Jedinou cestou bylo proto začít podnikat – a manžel dostal povolení své manželce pomáhat. 

Podle Olgy Andělové bylo nejsložitější zjistit, jak vlastně s podnikáním začít – sehnat všechny potřebné informace a dokumenty, které je potřeba obstarat. Na úřadech podle ní člověk zřídkakdy získá vyčerpávající informace. 

David Müller z Ministerstva průmyslu a obchodu upozorňuje na stránky ministerstva průmyslu a obchodu, kde jsou tyto informace k nalezení. Informace jsou ale jen v češtině.


Kdo podniká, myslí na budoucnost 

Proč je dobré podporovat zdravé a legální etnické ekonomiky? Mimo jiné proto, že vytváří zaměstnanost, umožňují cizincům, kteří jsou na začátku často sociálně znevýhodněni najít si své místo ve společnosti, být soběstační, a dát tak důstojný život i svým dětem a dalším generacím. Každý, kdo podniká, myslí totiž nutně na budoucnost. 

Olga Andělová se domnívá, že důležité je navíc se stále vzdělávat: kdo zná jazyk, zná i mentalitu. Kdo zná mentalitu, zná i povahu trhu. Kdo zná povahu trhu, může lépe podnikat. 

A tím spíše tu bude chtít zůstat a vytvářet hodnoty dál. 

Pořad: Zaostřeno  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 15:35 repríza 22:39  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Pište, ptejte se

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace