Ruské archivy informace dál tají, říká historik o pátrání po Čechovi, který zmizel v gulagu

9. listopad 2017

Zina Žantová (88) nikdy nepoznala svého otce. V roce 1930, když jí bylo jedenáct měsíců, skončil ve spárech tajné policie a následně v sovětském gulagu. Antonín Vodseďálek byl český učitel, který na sovětské Ukrajině učil češtinu. Dlouhá léta se snažila zjistit, jak a kde zahynul. Dozvěděla se to teprve nedávno, když se ukrajinské archivy otevřely badatelům. Ruské, kde je mnohem víc informací, ale zůstávají stále téměř nedostupné.

Čilá penzistka sedí ve vyhřáté kuchyni svého domu ve Vysokém nad Jizerou. V jiných místnostech netopí. Před sebou má rozložené kopie dokumentů, které pečlivě schraňuje už pár měsíců.

Některé pocházejí z Ukrajiny, několik listů a fotografií ale přišlo z ruského archivu v Kirově. Na jednom snímku je ona sama asi desetiletá. „Když tatínkovi dovolili ve vyhnanství poštu, maminka mu to poslala. Tady je i můj bratr Viktor.“

V kuchyni sedí i historik Jan Dvořák z Ústavu pro studium totalitních režimů. Právě on získal po dvouletém úsilí těch několik listů. Dnes má pro paní Zinu další překvapení. Z Ruska před pár dny dostal druhou obálku a je v ní zřejmě poslední fotografie Antonína Vodseďálka před transportem do gulagu v létě 1941. Paní Zina ji opatrně bere do ruky a tiše říká: „Podívejte, jaké má pořád pěkné vlasy.“

Antonín Vodseďálek

Devět trestů smrti

Antonín Vodseďálek nebyl obyčejný učitel. Poprvé se oženil s Marií Bieblovou, sestrou básníka Konstatina Biebla. Tak se dostal k pražské avantgardě, stal se socialistou. Zřejmě i pod vlivem Ivana Olbrachta odjel šířit levicové názory na Podkarpatskou Rus. Nakonec se rozhodl pro působení ve vesnici Česká krošna nedaleko ukrajinského Žitomiru.

Tam se podruhé oženil a stal se významným českým činitelem. To stačilo, aby byl ve vykonstruovaném procesu spolu s dvaceti českými učiteli odsouzen, devět z nich dostalo trest smrti. Ten ale sovětská justice po tlaku československých úřadů změnila na vězení. „Trvalo to dva roky, než se nám podařilo něco z ruských archivů dostat. I tak je to odhadem asi jen deset procent spisu,“ říká historik Dvořák.

Systém gulagů a osudy československých občanů studuje i historik Štěpán Černoušek, který mimo jiné vytvořil badatelský portál Gulag.cz. „Na Ukrajině můžete v posledních letech kopírovat v archívech od rána do večera. Teoreticky je možné osobně navštívit i ruský archiv a požádat o spis, rozhodně ho ale nedostanete celý. Nikdy dopředu nevíte, co vám dovolí.“

Poslechněte si celý pořad Zaostřeno, který se věnuje nejen příběhu Antonína Vodseďálka, ale i ruským a ukrajinským archivům >>
autor: lsm
Spustit audio