S transplantovaným srdcem přes třicet let. I to jsou bývalí pacienti IKEMu
Změna operačního postupu, nové šetrnější léky a jednodušší pooperační péče. Tohle všechno přispívá k úspěšnějším výsledkům při transplantaci srdce. Jak se žije lidem po náročné operaci?
František Mach z Kralup nad Vltavou má transplantované srdce s pořadovým číslem tisíc. V červnu ho v akutním stavu přivezla do pražského Institutu klinické a experimentální medicíny IKEM manželka.
„Zjistili, že mám virovou kardiomyopatii. A začala se mi ničit levá komora srdeční. Dali mi defibrilátor, který mi dával výboje v případě, že jsem zkolaboval. Když to nepomáhalo, indikovali mě k transplantaci srdce. Tady jsem se dočkal za měsíc srdíčka.“
V tuhle chvíli se bývalý policista po transplantaci úspěšně zotavuje.
Vždyť ani nejste nemocný
První úspěšná transplantace srdce se odehrála v roce 1967. V socialistickém Československu lékaři vyměnili srdce poprvé v roce 1984. Pacientovi tehdy zákrok prodloužil život o třináct let.
Mezi českými pacienty drží rekord pan Rudolf Sekava z Jihlavy. Bývalému učiteli českého a ruského jazyka slouží transplantované srdce přes třicet let.
„Kardiomyopatie je onemocnění srdečního svalu, kdy nemůže ze sebe vydat žádný výkon. Takže jsem se dusil, nemohl jsem chodit. A všechno v těle ochabovalo, protože to nebylo prokrvené. Otoky nohou, plic, jater a ledviny. A blížil se konec. Po transplantaci mi dávali naději tři měsíce, že to srdce může pracovat. A pak že asi zhasne.“
Po transplantaci se musel pan Sekava hodně pohybovat. „Aby se to srdce a tělo k sobě přizpůsobily. Pak jsem s určitými omezeními žil normálně. Zvláštní dietu jsem neměl, takže všechno běží. A lékaři říkali, vždyť vy ani nejste nemocný.“
Do práce chodil na půl úvazku. „Předtím jsem byl v invalidním důchodu. Měl jsem chuť, protože jak to srdce ve vás začne pracovat, tak to tělo začne se oživovat. A ty orgány začnou pracovat, cítil jsem se dobře, měl jsem chuť do práce se vrátit.“
Z časopisu se pan Sekava dozvěděl, že dostal srdce mladé dívky, která měla nehodu. „Já jsem po tom dál nepátral, protože je to citlivá záležitost. Pro mě je to radost a pro ty blízké smutek.“
Mezi těmi, kdo potřebují nové srdce, výrazně převažují muži. Aktuálně je na čekací listině v IKEMu 60 lidí, z toho 46 mužů a 14 žen. Před čtyřmi lety tu na nové srdce čekala dnes pětapadesátiletá Jana z jižních Čech. Selhání srdce přičítá velké fyzické námaze v práci.
„Byla jsem vyučená prodavačka. Postupně jsem musela měnit zaměstnání, pak přišla doba propouštění, nakonec jsem byla skladnice. Námaha se projevila tak, že jsem to nezvládala, selhalo srdíčko.“
Protože Jana byla, jak říkají lékaři, v urgentním stavu, nové srdce získala rychle. „Čekala jsem pouze dva měsíce. Už jsem to špatně psychicky snášela.“
Transplantace proběhla v únoru 2011. Jana se cítí skvěle. Přiznává, že na nové srdce si musela chvíli zvykat. „Ze začátku to bylo těžší, než jsem se s tím srovnala. Že berete léky, nesmíte na sluníčko, omezení tady jsou. A s těmi se naučíte žít. Prostě žijete.“
Na setkání lidí po transplantaci srdce přes 200 bývalých pacientů
Průměrná čekací doba na nové srdce je zhruba rok. Při hledání vhodného dárce se musí shodovat krevní skupina. Dárce by měl mít přibližně stejnou váhu. Jistým omezením je i věk příjemce.
Pacientům nad 70 let se v Česku srdce netransplantuje. I takoví lidé mají naději. Lékaři v pražském IKEMU zkoušejí přístroj s názvem Hard made III. Jeden z nejmodernějších typů srdeční pumpy.
Miniaturní přístroj musí lékaři pacientovi voperovat. Našívá se ve většině případů přímo na levou komoru. Poprvé použili lékaři v Česku mechanickou srdeční podporu před jedenácti lety. Od té doby se schopnosti přístroje vylepšily. Poslední model má menší spotřebu energie a odolnější baterie. Pacientovi vydrží bez nabíjení celý den.
„Podíleli jsme se na chirurgickém designu přístroje. Aby byl co nejpřátelštější při chirurgické implantaci, ale zároveň byl bezpečný z hlediska fixace komponentů,“ vysvětluje docent Ivan Netuka z IKEMu.
Moderní srdeční pumpa stojí kolem dvou milionů korun. V současné době by si přístroj v hodnotě luxusního automobilu nebo menšího bytu v Praze musel pacient koupit sám. V Česku ho zdravotní pojišťovny zatím nehradí.
Na konci září uspořádal pražský IKEM setkání lidí po transplantaci srdce. Zúčastnilo se ho přes 200 bývalých pacientů. Mezi těmi, kdo přišli, byl i Jan Pirk, který vede Kliniku kardiovaskulární medicíny v IKEMu. Na operačním stole měl za svou dlouhou lékařskou kariéru tisíce pacientů. Přesto, když se lidem po operaci uleví, profesora Pirka to pokaždé potěší.
„Když se pacient probudí po transplantaci srdce, tak vám řekne, léta se mi tak dobře nedýchalo. A potom je to nádherné, když vám přijde pohled z Chorvatska, jako nám teď poslal pacient, kterému jsme dělali letos transplantaci srdce a plic, že si splnil svůj dětský sen, že se mohl dostat k moři. To je strašně hezké.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
