Sebepoškozování u dospívajících dětí je "nakažlivé". Navzájem se inspirují

12. květen 2015

Nezlob, říkají rodiče svým dětem. Náhlé výkyvy nálad potomka přehlížejí a unikne jim, že dítě má zlé sny nebo se přejídá. U malého chlapce nebo dívky se rozvine deprese, úzkost a dokonce přemýšlí i o sebevraždě.

Dětí s psychickými problémy přibývá. Podle lékařů za to můžou špatné rodinné vztahy a vysoké nároky ve škole. Jak vážné jsou problémy s dětskou duší?

Barevné stěny, nástěnky a místnosti s lavicemi jako na škole v přírodě. Primář Jiří Koutek prochází chodbou Dětské psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Motole. „V lůžkové části je diagnostické oddělení, dvě oddělení s volnějším režimem, prostory pro pracovní terapii, muzikoterapii a tělocvična.“

Do specializovaného centra zamíří ročně 450 dětí. A podle primáře jich v posledních letech přibývá. „Vyskytuje se stále více poruch příjmu potravy.“

Vzala jsem žiletku a řízla se

Ročně je to zhruba sedmdesát dětí, většinou dívky. Nejčastěji se na klinice léčí dospívající děti. Kromě mentální anorexie nebo bulimie narůstají počty pokusů o sebevraždy. A děti se častěji sebepoškozují.

„Dostávají se k nám děti po sebevražedném pokusu. Tam převažují také dívky. Narůstá sebepoškozování, které se také týká více dívek. Sebepoškozování nemá za cíl zemřít, jen si ublížit. Když jsem začínal, bylo sebepoškozování velmi vzácné.“

smutné dítě

U dospívajících dětí je podle odborníků sebepoškozování nadneseně řečeno nakažlivé. Dívky se v různých praktikách, jak si ublížit, navzájem inspirují. Ať už na sociálních sítích nebo osobně ve škole. Takhle vypadají některé anonymní konverzace dětí na internetu.

„Tento problém mám již od sedmé třídy, kdy jsem si poprvé vzala větší množství léku. Postupem času se přidaly i nesnesitelné stavy bezvýznamnosti na tomto světě.“

„Odjakživa sem se nesnášela a nenáviděla sebe a své tělo a všichni mě v tom jen utvrzují, no a tak jsem vzala žiletku a řízla se.“

„Ahoj, taky se s váma chci podělit o svoje zkušenosti s tímhle problémem. Poprvé jsem se pořezala v sedmi letech, kdy mě nevlastní otec týral a ve škole šikanovali.“

Rodiny jsou čím dál méně fungující

Na internetu řeší problémy i jejich rodiče. Snaží se v diskuzích najít radu. „Máte, prosím, někdo zkušenosti se sebepoškozováním? Dcerka se v záchvatech vzteku sama bije po hlavě a tvářích. Je to strašný pohled. Vždy zrudne a fackuje se. Nevím, co mám dělat…"

Podle lékařů je to zrádné a nebezpečné. Pokud na něco takového rodiče u svých dětí přijdou, neměli by to podcenit a okamžitě se poradit s odborníkem, upozorňuje primář Jiří Koutek.

„Říkají, že fyzickou bolestí přehluší psychický problém. Pak nastane návyk, takhle řeší i běžný problém.“ Neshody v rodinách, rozvody, hádky mezi rodiči - to vše přispívá k horší psychice dětí.

Sebepoškozování

„Zdá se mi, že české rodiny jsou čím dál komplikovanější a méně fungující.“

Depresí a úzkostmi trpí také kvůli škole a vysokým nárokům svých ambiciózních rodičů, doplňuje psychiatr Ivo Paclt. „Pro děti, které nejsou tak nadané, je to problematické. Školské prostředí je neurotizováno trvalými reformami a unavenými učiteli.“

Rodiče se dětem kvůli náročné práci méně věnují. A pro ně to tak může být traumatizující. Roli u špatné psychiky hraje i dědičnost. „Asi 10 procent dětí v Evropě potřebuje psychiatrickou péči.“

Podle lékařů je důležité, aby rodiče řešili psychické problémy svých dětí včas a nebáli se s nimi přijít k psychiatrovi. Práce v ordinaci s malým pacientem je podle Ivo Paclta odlišná, než když se léčí s psychickými problémy dospělí.

„Je to těžší. U dětských pacientů do léčby vstupuje dítě i rodič, případně další členové rodiny. Jde o to vysvětlit rodičům a rodině, že času je málo, na druhou stranu najít si tu hodinu, kdy je potřeba s tím pacientem mluvit.“

Dnes je spíše nedostatek lékařů, kteří se duševními obtížemi nezletilých zabývají. Do pár let bude nutné posílit řady odborníků v této oblasti medicíny. Psychiatři se shodují, že psychických problémů u dětí bude přibývat.

autoři: pbe , sch
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.