Španělé vydávají časopis „Panenka". Má kuráž i statečnost, tak jako Antonín, vzkazuje redakce

Za dveřmi jednoho z barcelonských bytů v činžáku kousek od slavné katedrály La Sagrada Familia se denně potkává parta mladých mužů a tvoří netradiční fotbalový časopis. Na trhu se chtějí odlišovat a vymykat se hlavnímu proudu španělské sportovní žurnalistiky. Proto šéfredaktor Aitor Lagunas s kolegy vybral pro svůj měsíčník jméno, které tyhle hodnoty symbolizuje ve fotbale - tedy: Panenka.

„Netrvalo dlouho, než jsme vymysleli, že náš časopis nazveme Panenka. Tady ve Španělsku se pořád píše o Realu a Barceloně. Hledali jsme výraznou značku, nejlépe retro a z mezinárodního fotbalu. Důležitá jsou pro nás kuráž a statečnost, které Antonín při své penaltě v bělehradském finále mistrovství Evropy projevil. Rozhodl o tom, že malé Československo vyhraje první velkou trofej proti skvělému týmu západního Německa. Udělal to neobyčejným a nečekaným způsobem. Přesně tímhle stylem chceme vést náš magazín, proto jsme ho pojmenovali po Antonínu Panenkovi."

Je to reklamní kampaň, která nikdy nekončí. Kdykoli někdo na světě kopne penaltu a la Panenka, jak tenhle lehký oblouček doprostřed branky komentátoři stále nazývají, pokaždé zazní název našeho časopisu. To je geniální jako Panenkova penalta samotná. Navíc jméno Panenka ve Španělsku zní exoticky, ale dá se dobře vyslovit, což naší značce pomáhá. Jsem rád, že se Antonínovi náš časopis líbí a že může být hrdý, jak jeho jméno šíříme. Aitor Lagunas

Český fotbalový básník k tomu dal souhlas a s redakcí je v kontaktu. Tak jako Antonína Panenku hřeje, že podle něj nazvali časopis v zemi nedávných mistrů světa a vítězů posledních dvou mistrovství Evropy, tak si i Aitor Lagunas libuje, jak je Panenka pro fotbalový magazín geniální jméno - o reklamu zadarmo je postaráno.

„Je to parta nadšenců a dělají to dobře," posílá Antonín Panenka do redakce ujištění. Existence barcelonského časopisu Panenka, ale i stejnojmenné hospody v Madridu a taky ve fotbalové slovní zásobě zakořeněného pojmu „Penalta a la Panenka", to všechno pro 67letého Čecha s knírkem znamená příjemné důkazy o nesmrtelnosti jeho 40 let staré a perfektně vykonané myšlenky. „Jsem rád, že po mně tady něco zůstalo," dodává skromně.

Antonín Panenka v rozhodující chvíli penaltového rozstřelu po remízovém finále mistrovství Evropy 1976 překonal Seppa Maiera způsobem, pro který se v Česku vžil i další termín - vršovický dloubák. Podle místa, kde ho na stadionu Bohemians Panenka trénoval a podle ležérního podkopnutí míče, který plachtí doprostřed branky, zatímco gólman jako obvykle zkouší štěstí a snaží se střelcův úmysl vystihnout skokem k jedné z tyček.

Slavný Brazilec Pelé o takovém kopu prohlásil, že jeho autor musí být buď génius, anebo blázen. Pro Antonína Panenku platí ve fotbalovém světě už 40 let první označení, ale brankář československého týmu z Bělehradu Ivo Viktor měl tehdy pro svého kamaráda spíš to druhé. „On tvrdil, že prostředek branky je nejjistější. Mně by to nenapadlo, taková lišácká penalta. On je trochu flegmatik, to velcí hráči bývají."