Stahují se mračna nad českou egyptologií?

Egyptologie se na pražských univerzitách začala přednášet před sto lety. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se studenti donedávna přijímali do pětiletého magisterského programu. Nakonec ale muselo být studium rozděleno podle boloňského systému na bakalářský a magisterský program. Studium tedy začíná bakalářským programem Dějiny a kultura východního Středomoří ve starověku. Na něj navazuje magisterský program s názvem Egyptologie, který by se měl otevřít pro zájemce letos v září.

Škola ale v loňském roce řešila problémy se získáním akreditace na toto navazující studium. Žádost na akreditaci jim odmítla Akreditační komise. Egyptologové nakonec žádost přepracovali kvůli výhradám k předmětové skladbě a struktuře studia a komise jim akreditaci v minulém týdnu nakonec udělila. Schválit ji musí ještě ministerstvo školství. Obor egyptologie patří mezi exkluzivní a ještě v pětiletém magisterském programu se otevíral jednou za čtyři až šest let a obvykle bývalo kolem deseti studentů v ročníku. Absolventi naleznou uplatnění ve výzkumu, v Českém egyptologickém ústavu nebo jako pracovníci muzeí.

Čeští archeologové mají velmi dobré jméno nejen na severu Afriky. Po světě je proslavil dlouhodobý archeologický výzkum a také některé unikátní objevy z posledních let. Například objev hrobového komplexu s pilířovým dvorem princezny Šeretnebtej z 5. dynastie, který byl nalezen v jižním Abúsíru v roce 2012. Stejně tak se v loňském roce nález českých egyptologů dostal na seznam deseti nejvýznamnějších archeologických objevů roku 2013. Šestou příčku jim zajistil objev hrobu královského lékaře.

Více než padesát let mají Češi archeologickou koncesi na pyramidovém poli v Abúsíru u Káhiry. Do Egypta se vydávají na jaře a na podzim, kdy je možné v tamějších podmínkách pracovat. Při prvním vstupu do hrobky jsou archeologové opatrní. Prozkoumají, jestli je stabilní podloží, nehroutí se stropy. Někteří z vědců mají na ústech roušku kvůli prachu a plísním, které jsou v pohřebních komorách. Nálezy se podrobně prozkoumají a zdokumentují. Objevy zůstávají v Egyptě, nic už se ze země nevyváží. Každá expedice se připravuje s předstihem. Vytipuje se oblast, kde se bude pracovat, procházejí se mapy. Na místě se pak vyřizují všechna administrativní povolení, egyptologové spolupracují také s místními památkáři.

Jelikož všechny nálezy zůstávají v Egyptě, je velice důležité pořídit co nejlepší dokumentaci (na snímku Hana Vymazalová a Martin Frouz). |foto: Český egyptologický ústav FF UK, Mohamed Megahed