Zaostřeno19. května  2017 v 00:00  

Stojí za ženskou obřízkou náboženství? V Egyptě ji podstupují křesťanky i muslimky

Na Západě je rozšířené přesvědčení, že obřízku u dívek podporuje právě náboženství - Foto: Štěpán Macháček

Na Západě je rozšířené přesvědčení, že obřízku u dívek podporuje právě náboženstvíFoto: Štěpán Macháček

Dvaadevadesát procent Egypťanek v reprodukčním věku podstoupilo ženskou obřízku. O něco nižší procento u dospívajících dívek naznačuje, že zákroků ubývá, ovšem jen velice pomalu. Chirurgické odejmutí části vnějších pohlavních orgánů je v afrických zemích běžné. Tradiční společnosti se starého zvyku vzdávají jen velmi neochotně. Jako hlavní důvod ženské obřízky uvádějí lidé spoutání nebezpečné sexuální touhy u dospívajících dívek.

Lidskoprávní organizace považují zákrok za zmrzačení, které ženu připraví o spokojený sexuální život. Egyptské úřady vedou proti ženské obřízce kampaň a přijímají proti ní zákony. Podle kritiků jsou ale jen formální a nedostatečné. 

Internet v každé domácnosti 

V jedné z křesťanských rodin obřízku donedávna praktikovali. „Naše dvě holky jsme obřezat nechali. To bylo před pětadvaceti lety. Teď už mají malé dcery ony a obřízku jim nedělaly. Církev to zakazuje," tvrdí Marian. 

V sousedství bydlí pětadvacetiletá Majáda. Svou vlastní obřízku si nepamatuje, byla ještě malinká. Pak ale viděla obřízky jiných dívek. „Byl to pro mě šok. Spousta bolesti, holka musela všechno odhalit, ženské ji při tom držely. A nebyly to lékařky,” říká Majáda a dodává, že zná už dost lidí, kteří obřízku svým dcerám neudělali. Ani ona se k tomu nechystá. 

I v Egyptě přibývá rodin, které své dcery bolestivému zásahu už nehodlají vystavit. - Foto: Štěpán Macháček

I v Egyptě přibývá rodin, které své dcery bolestivému zásahu už nehodlají vystavit.Foto: Štěpán Macháček

„Z vlastní zkušenosti vím, jak to ovlivní manželský život. Ze sexu většinou nemám žádný požitek. Žena bez obřízky má určitě ze života mnohem víc. Pokud mě Bůh obdaří dcerou, určitě ji obřezat nenechám. Chtěla bych, aby byla se sebou spokojená,” vysvětluje. 

Podle Majády se situace rychle mění i v její vesnici. „V každé domácnosti už je počítač, internet. Informace jsou dostupnější než dřív. Ženy si začaly tyhle věci uvědomovat. A teď už jsou tu i muži, kteří obřízku u svých dcer odmítají." Generace dívek, které se dnes na egyptském venkově rodí, tak může být poslední, kterou tento tradiční zvyk ještě postihne. 

Koptské ženy ne 

V Egyptě ženskou obřízku praktikují křesťané i muslimové. Na Západě je rozšířené přesvědčení, že právě náboženství tento bolestivý zásah na duši i těle dívek podporuje. 

Bišój Hilmí, proděkan Koptské ortodoxní teologické fakulty v Káhiře. - Foto: Štěpán Macháček

Bišój Hilmí, proděkan Koptské ortodoxní teologické fakulty v Káhiře.Foto: Štěpán Macháček

„Neexistuje žádný text ani ve Starém zákoně, ani v evangeliích, ani v jiných křesťanských knihách, který by k ženské obřízce vyzýval. Ba naopak. Všichni víme, kolik duševní i fyzické bolesti takový zákrok dívce způsobí. Ve Starém zákoně najdeme zmínku o obřízce chlapecké, která má být důkazem smlouvy Abrahamova rodu s Bohem,” říká koptský ortodoxní kněz Bišój Hilmí ve své proděkanské kanceláři vedle katedrály svatého Marka v centru Káhiry. Tvrdí, že koptská církev proti ženské obřízce už několik desetiletí aktivně vystupuje. 

„Církev se ze všech sil snaží tento špatný společenský zvyk vymítit. Je rozšířený hlavně v chudých a nevzdělaných oblastech, kde není žádná sexuální, ani jiná kultura,” dodává Hilmí. 

Ušpiněné nástroje 

Křesťané mají svou hierarchickou církev a rozhodnutí její hlavy, tedy papeže, je pro věřící závazné. Muslimové ale žádnou pevnou náboženskou strukturu nemají a jednotliví duchovní se ve svých postojích liší. Zatímco někteří učenci al-Azharu odsuzují ženskou obřízku jako starý neislámský zvyk, jiní říkají, že ji islám dovoluje. Do druhého tábora patří i šejch Hasan Chalíl. 

„Podle al-Azharu je ženská obřízka žádoucí, pokud ji provede zkušený lékař a ženě tím nijak neuškodí. To, co provádějí různé porodní báby, které k obřízce používají nějaké ušpiněné nástroje, tak to je zločin, který odmítá jak al-Azhar, tak i egyptský zákon,” popisuje svůj postoj šejch. 

Hasan Chalíl, šejch na islámském teologickém učilišti al-Azhar. - Foto: Štěpán Macháček

Hasan Chalíl, šejch na islámském teologickém učilišti al-Azhar.Foto: Štěpán Macháček

V rozporu s šejchovým tvrzením ale egyptské zákony ženskou obřízku kriminalizují jako takovou, bez ohledu, jak profesionálně byla provedená. Šejch Hasan Chalíl připouští, že postoj islámu k tomuto problému není jednotný. 

„Některé islámské právní směry označují ženskou obřízku za povinnost, jiné ji kvalifikují jako žádoucí, a další se k ní stavějí nerozhodně s tím, že může, anebo nemusí být. Dodnes není tato otázka rozhodnutá. V některých arabských zemích tak ženská obřízka vůbec neexistuje,” vysvětluje. 

Učit děti o rovnoprávnosti 

Přístup vlády k problému ženské obřízky kritizuje mimo jiné aktivistka Dalia Abd al-Hamídová z nevládní organizace Egyptská iniciativa pro osobní práva. 

„Stát bojuje proti ženské obřízce už dlouhá léta, ale bez větších úspěchů. Výsledky absolutně neodpovídají prostředkům, které vláda vynakládá. Snaží se problém řešit shora, nepřibližuje se samotným lidem, nemluví s nimi, neřeší skutečné příčiny této praktiky. A vláda si tím vytváří nové problémy. Soustřeďuje se třeba příliš na to, že ukazuje obřízku jen jako zdravotní riziko, při kterém můžou dívky zemřít. Jenže to ale vede jen k tomu, že lidé přestávají obřízky svěřovat místním holičům v domácnostech a nechávají je provádět lékaře v nemocnici,” říká. 

Dalia Abd al-Hamídová, aktivistka z Egyptské iniciativy pro osobní práva (EIPR). - Foto: Štěpán Macháček

Dalia Abd al-Hamídová, aktivistka z Egyptské iniciativy pro osobní práva (EIPR).Foto: Štěpán Macháček

Hlavním problémem je podle Dalii skutečnost, že se ani dnešní nejmladší generace nedozvídá ve školách o tom, že je ženská obřízka zákonem zakázaná. 

„Jak můžeme mít zákon, podle kterého je ženská obřízka zločinem, a zároveň o tom ve školních učebnicích není ani slovo? Píše se tam jen, že je obřízka škodlivá, ale ne, že je zločinem. Neexistuje tu žádná sexuální výchova. Vláda si myslí, že se lidé změní sami od sebe.” 

Rozšířené přesvědčení, že je obřízka spojená hlavně s náboženskými předpisy, Dalia odmítá. Lidé podle ní potřebují informace, osvětu, a vymahatelné zákony. 

„Stát už hodně investoval do výcviku duchovních, neměli bychom se ale spoléhat jen na tyto tradiční prostředky. Hlavním nástrojem by měla být sexuální výchova ve školách, abychom se děti učily o rovnoprávnosti, o jejich právech. To je důležitější, než platit miliardy za vzdělávací programy pro islámské kazatele,” tvrdí aktivistka.
 

Autor:  Štěpán Macháček, Vítek Svoboda
Pořad: Zaostřeno  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 15:35 repríza 22:39  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace