Uhlí splnilo svou historickou úlohu. A horníci mají strach z budoucna

Sama firma OKD spočítala, kdy nebude mít pro horníky vůbec žádnou práci. Co všechno to znamená? S čím vším souvisí konec odvěkého symbolu černouhelného Karvinska?

Nervozita a strach. Slovo, které horníci na celém Karvinsku opakují často. Strach z budoucnosti.

Přejít na jiné technologie a jinou obživu

To, co si dříve dokázal představit málokdo, se stává realitou. Uhlí, které se vyplatí vytěžit, je stále méně. Nízká výkupní cena suroviny je pro těžaře zničující. Dale Ekmark, výkonný ředitel společnosti OKD, to ukazuje na plánu pro nejbližší roky.

Pod zemí je podle jeho slov asi 50 milionů tun uhlí, které můžeme označit jako ekonomicky vytěžitelné. Objem těžby odhaduje v příštích třech letech kolem sedmi milionů tun ročně. Pak přijde pokles a konec nastane zřejmě v roce 2023 - tedy za osm let.

„Pokud nebude otevřené další ložisko uhlí do budoucna, tak rok 2023 není reálný. Konec přijde velmi rychle a dotkne se všech rodin na Karvinsku,“ dodává chmurnější prognózu hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák z ČSSD.

"Konec přijde velmi rychle a dotkne se všech rodin na Karvinsku," tvrdí hejtman Miroslav Novák|foto: Filip Jandourek

Podle něj bude obtížné přinést lepší zprávy. „Byl bych nejraději, kdyby to skončilo v souladu s vládní energetickou koncepcí plynulou cestou po roce 2040.“ To samé si myslí i vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Jiří Cienciala. „Uhlí jako takové splnilo svoji historickou úlohu. Z uhlí prosperoval tento region stovky let. Teď přišel čas, kdy musíme přejít na jiné technologie a jinou obživu.“

Počítání posledních roků s uhlím se trefilo do komplikované doby. Je to vidět na dole Paskov u Frýdku-Místku, který zbyl jako poslední mimo karvinský revír. Za to, že OKD zachová místa pro horníky až do roku 2017, stát slíbil 600 milionů korun jako pomoc všem propuštěným.

Jenže dohoda se státem počítá s tím, že se výkupní ceny uhlí budou držet na - pro těžaře - přijatelných podmínkách. To se neděje a reálně hrozí, že se s masivním útlumem dolu začne po novém roce.

Spojitost se Zdeňkem Bakalou

I když to možná skončí novou dohodou nebo prodloužením stávající, Jaromír Pytlík, hornický odborový předák, je přesvědčený, že jde o všechno. „Nedovedu si představit, že v regionu najednou pozbude tolik lidí práci. Je to katastrofa regionu. To už není věc horníků, ale všech občanů celého regionu.“

Jak se bude dění kolem Paskova vyvíjet, na to jsme se zeptali i prezidenta Miloše Zemana při jeho poslední návštěvě Ostravska. „Problém se bude muset řešit převzetím státem za jednu korunu nebo převzetím některým z jiných prosperujících podniků v Moravskoslezském kraji. Nelze vyloučit, že o určitou část OKD projeví zájem i Třinecké železárny.“

Důl Paskov u Frýdku-Místku zbyl jako poslední mimo karvinský revír|foto: OKD, a. s.

Další komplikací jsou hornické důchody. Členové vlády jednotlivě byli mezi havíři a slibovali podporu dřívějšího odchodu do penze v této profesi, ale vláda už poněkolikáté tento návrh odmítla.

Horník Marek Varkoček se nedávno balil na cestu do Prahy přímo před Strakovu akademii. Ve fáracím mundúru spolu s dalšími přesvědčoval ministry. „Nikdo se k tomu nechce vyjádřit, každý se schovává za úředníky, předpisy, legislativu. Ať horníkům řeknou do očí, proč na to nemají nárok!“

Chystaná strategická průmyslová zóna Nad Barborou na Karvinsku, která má být jednou z mála velkých ploch pro investory, naráží na spojitost se jménem podnikatele Zdeňka Bakaly.

Právě on figuruje v souvislosti s firmou, která by dostala nemalé veřejné peníze za potřebné pozemky. Celkově figuruje v tomto případě 750 milionů korun, které od státu dostane Moravskoslezský kraj. Toto téma je v poslední době hodně výbušné. Jako všechno kolem uhlí na Karvinsku.