UNHCR: Příběhy sportovců z týmu uprchlíků jsou inspirací pro všechny lidi na světě

9. srpen 2016
Zaostřeno

Moderní olympijské hry vždy přesahovaly rámec sportovního klání. Olympiáda se začleňovala do světové výstavy, jednou obsahovala přehlídku etnických menšin a do roku 1948 se při hrách utkávali také umělci v malbě, sochařství nebo poezii.

PODÍVEJTE SE NA GALERII NA KONCI ČLÁNKU: Kromě syrských plavců, Ramiho Anise a Yusry Mardiniové, o které vysílal Český rozhlas hned několik speciálů a jejíž příběh od nás přejala i BBC, startují na olympiádě v Riu i judista Popole Misengy nebo maratonský běžec Yonas Kinde, původně z Etiopie, dnes trénující v Lucemburku a po nocích pracující jako taxikář. Zbylých pět členů týmu tvoří běžci z Jižního Súdánu, kteří vyrostli v uprchlickém táboře v Keni. Více o nich na konci tohoto článku.


Tým uprchlíků soutěží pod olympijskou vlajkou a při zahájení nastoupil za zvuků olympijské hymny. „Dnes žije na světě přes 65 milionů lidí, 21 milionů jsou uprchlíci. Pro nás je poselství tohoto týmu v tom, že inspiruje a dává naději ostatním lidem – uprchlíci jsou také lidé. A mohou být i světovými sportovci,“ dodává Nora Sturmová. I s ní natáčela Daniela Vrbová pořad Zaostřeno. Poslechněte si celý dokument o tom, za jakých podmínek startují nebo v minulosti startovali lidé, pro které start na olympiádě znamená často start nebo cíl jejich nového života.

„Sport je hodně důležitý a obzvláště pro mladé a dětské uprchlíky. Uprchlíci přišli o všechno, ztratili domov, komunitu, kde vyrůstali, žijí v nestandardních podmínkách a zoufale hledají naději. Sport těmto lidem může vrátit do života jistou strukturu a pocit normálnosti. Dává jim příležitost uniknout z jejich těžkého života, možnost jistých sociálních výhod i chvíle, kdy si pozitivně mohou vybít energii. To jim v životě pomáhá. Sport také rozvíjí toleranci, spolupráci a týmového ducha. Tohle se normálně lidé učí ve škole, ale mladí uprchlíci často nedostanou šanci chodit do školy, aby si tyhle hodnoty mohli osvojit,“ říká v pořadu Zaostřeno z Ženevy Nora Sturmová, tisková mluvčí UNHCR.

Přežít migrantskou trasu

Jak vznikla myšlenka olympijského týmu uprchlíků? To vysvětluje Nora Sturmová, tisková mluvčí Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Ženevě.

„Zaměřili jsme se na uprchlíky, kteří v táborech vyrostli. Ve spolupráci s národními olympijskými výbory jsme vybrali 43 sportovců. Nejvíce z nich pocházelo z tábora Kakuma v severní Keni, kde žijí lidé z Jižního Súdánu. Z těchto 43 lidí vybral Mezinárodní olympijský výbor 10 sportovců.“

Dostat tvář a místo v historii, Samía Yusuf Omarová

Samía Yusuf Omarová - komiks
Samía Yusuf Omarová - komiks|foto: Reinhard Kleist


Výtvarník Reinhard Kleist, autor oceněného komisku Olympijský sen o somálské běžkyni Samie Yusuf Omarové, vypráví v pořadu Zaostřeno o zajímavých okolnostech vzniku svého díla a o tom, proč se vlastně rozhodl zpracovat příběh Yusuf Omarové: „Chtěl jsem vytvořit portrét té dívky. Když jsem na něm začal pracovat, řada lidí mě odrazovala: je to prý ušlechtilá myšlenka, ale bude to propadák. Nikoho nezajímá, co se děje ve Středozemním moři. Jenže když kniha vloni vyšla, zrovna vrcholila ta takzvaná uprchlická krize. Takže knize se dostalo obrovské pozornosti. Chtěl jsem, aby alespoň jeden z těch běženců dostal tvář a místo v historii, abychom se nebavili jen o číslech a mase lidí, ale konkrétních osobách.“

„Samia Yusuf Omarová byla mladá dívka ze somálského Mogadišu. Závodně běhala a celkem zabodovala na několika afrických šampionátech. V roce 2008 dostala pozvánku na olympijské hry v Pekingu. Mezinárodní olympijský výbor má takový speciální program pro mladé sportovce ze zemí třetího světa, kteří by jinak neměli řádné podmínky k tréninku. Samia běžela v Pekingu sprint na dvě stě metrů. Nedostala se do finále, a i v prvním kole skončila na posledním místě. Na video z tohoto závodu se můžete podívat na youtube, je velice emocionální. Samia naplno dobíhá do cíle úplně poslední a publiku dochází, že prostě nemá šanci. Ale stejně se jí dostane největšího potlesku. Když se potom Samia vrátila do Somálska, snažila se dál trénovat v Mogadišu. Nebylo to ale dost dobře možné, protože ulice byly obsazené islamistickými bojůvkami Al-Šabab. Ty jí nedovolily trénovat, protože nechtěly, aby ženy sportovaly. Samia se proto rozhodla odejít do Evropy a trénovat tam. Na cestu se vydala z Etiopie se svojí tetou. Putovaly po obvyklé migrantské trase a nakonec chtěly přeplout Středozemní moře. Samia ale bohužel při plavbě zemřela,“ přibližuje její příběh německý kreslíř Reinhard Kleist, který o Samie vloni knižně vydal komiks, letos ho přeložil do angličtiny a získal za něj hned dvě ocenění

Členové uprchlického týmu

Judistka Yolande Mabika, kterou válka v Demokratické republice Kongo oddělila od rodičů. V Kinshase se začala věnovat judu, trenér ji však týral a omezoval ji na svobodě. A tak během světového šampionátu v judu v Brazílii v roce 2013 požádala o azyl.

James Nyang Chiengjiek unikl před osudem dětského vojáka v Jižním Súdánu, při přípravě na olympijskou čtyřstovku mu prý nejvíc chyběly dobré boty. Yiech Pur Biel, který v Kakumě začínal původně s fotbalem, závodí na osmistovce.

Paulo Amotun Lokoro a Anjelina Nadai Lohalithová běží patnáctistovku.

Yiech Pur Biel, který v Kakumě začínal původně s fotbalem, závodí na osmistovce, stejně jako Rose Nathike Lokonyenová, která se před olympiádou přestěhovala z uprchlického tábora do výcvikového tábora u Nairobi

Běžec Yonas Kinde, původně z Etiopie, dnes trénující v Lucemburku a po nocích pracující jako taxikář.

autoři: Daniela Vrbová , sch
Spustit audio
Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.