Válka v Jemenu: 14 milionů lidí nemá co jíst, hladomor možná vypukne už letos

Jemen byl zoufale chudý už předtím, než na něj před dvěma lety začaly padat bomby Saúdskou Arábií vedené koalice. Po dvou letech bojů a intenzivních vzdušných úderů, které se nevyhnuly ani školám, nemocnicím a další civilní infrastruktuře se odborníci obávají, že se Jemen ve svém nevysokém stupni rozvoje propadl nejméně o dekádu či dvě zpět. Největší starosti si ale momentálně dělají o životy a zdraví tamních obyvatel,

Hladomor už letos

„Nejde jen o počet lidí, kteří nemají jistotu, že budou mít co jíst, a těch je zhruba 14 milionů z celkové 27 milionové jemenské populace. Jde i o to, že pozorujeme nárůst případů akutní podvýživy zejména u malých dětí a kojících matek. Výrazně se taky zhoršila situace pacientů, kteří potřebují dialýzu, kyslík či obyčejná antibiotika. Je tu navíc nedostatek zdravotnických zařízení. Situace je vážná a dramaticky se zhoršuje,” řekl počátkem března při své osobní návštěvě Jemenu hlavní koordinátor humanitární pomoci OSN Stephen O’Brien.

Každých 10 minut zemře v Jemenu dítě. Proč nejchudší arab. zemi už 2 roky devastuje válka? #Zaostřeno na #Jemen @CRoPlus dnes v 15:34 #اليمن pic.twitter.com/3BEIdJRAyt

— Pavel Vondra (@pavelvond) 27. března 2017

Už v únoru OSN zahájila kampaň na pomoc Jemenu s cílem nashromáždit přes dvě miliardy dolarů na zajištění dodávek potravinové pomoci všem potřebným. Zatím z cílové částky nevybrala ani deset procent. Přitom jde podle všeho o skutečný závod s časem. Více než tři miliony lidí v Jemenu, včetně více než dvou milionů dětí, trpí akutní podvýživou. Téměř půl milionu z nich je mladších pěti let a je u nich zvýšené riziko smrti kvůli potížím typu zápalu plic nebo průjmu.

Výrazně se taky zhoršila situace pacientů, kteří potřebují dialýzu, kyslík či obyčejná antibiotika. Je tu navíc nedostatek zdravotnických zařízení. Situace je vážná a dramaticky se zhoršuje.Stephen O’Brien

V loňském roce podle údajů OSN zemřelo 63 tisíc jemenských dětí na nemoci a zdravotní komplikace, kterým se dá předcházet, a často je to spojeno právě s nedostatečnou výživou. Podle představitelů OSN přitom existuje reálné nebezpečí, že ještě letos v Jemenu propukne hladomor. To připomněla v polovině března i ředitelka Světového potravinového programu Ertharin Cousinová.

„Slovo hladomor nepoužíváme jen tak, to je výraz značné důležitosti. Žádáme mezinárodní společenství, aby to nejen vzalo na vědomí, ale aby nám pomohlo vytvořit dostatek dobré vůle ke shromáždění prostředků nezbytných k zajištění potřeb těch, kdo trpí vážným nedostatkem potravin,” žádá Cousinová.

Jemenci jí odpadky

Do této kategorie by se dříve v Jemenu vešli jen ti nejchudší, teď ale takový osud sdílí miliony lidí, které válka připravila o živobytí a často i střechu nad hlavou. Agentura Reuters u příležitosti zahájení kampaně OSN na pomoc Jemenu pořídila v hlavním městě San'á reportáž, v níž promluvilo několik lidí živořících v troskách rozbořených domů.

„Válka přinesla problémy a zdevastovala naše životy. Žijeme tu pod plachtou, nemáme kuchyni, koupelnu. Nemám ani čím v noci přikrýt děti. Jídla máme tak sotva na vyžití, lidé nám dávají milodary. Jsme na nich zcela závislí, žádnou práci nemáme,” říká Ibrahim Mohamed Ali, otec tří dětí, který zůstal s rodinou v domě zasaženém bombou, i když je jen stěží obyvatelný.

Takový osud zdaleka není ojedinělý a tak nepřekvapí, že někteří Jemenci, jak si všimla televize Al Jazeera, začali hledat cokoli k snědku i mezi odpadky. Snímky lidí vybírajících popelnice dnes kolují na sociálních sítích spolu s fotografiemi na kost vyhublých jemenských dětí z válkou nejhůře zasažených oblastí.

Katastrofa vyvolaná lidmi

Někdejší vedoucí humanitárních operací OSN a dnes šéf Norského výboru pro uprchlíky Jan Egeland pomáhal řešit nejednu humanitární katastrofu, o vážnosti té jemenské ale vypovídá dramatický slovník, který v rozhovoru pro BBC zvolil.

„Ta situace už ani nemůže být kritičtější, možná budeme mít brzy co dělat s hladomorem biblických rozměrů. Nejhorší na tom všem je, že je to od začátku do konce katastrofa vyvolaná lidmi. A nejde jen o válku, ale taky o leteckou a námořní izolaci, do níž tuto velmi chudou zemi uvrhla Saúdskou Arábií vedená blokáda,” myslí si Egeland.

Ta situace už ani nemůže být kritičtější, možná budeme mít brzy co dělat s hladomorem biblických rozměrů. Nejhorší na tom všem je, že je to od začátku do konce katastrofa vyvolaná lidmi.Jan Egeland

Blokáda mezinárodního letiště v San'á mimo jiné znemožňuje lidem, kteří by si to jinak mohli dovolit, aby vyhledali lékařskou péči v zahraničí, když většina nemocnic v Jemenu je mimo provoz nebo v troskách. Hlasů volajících po jejím uvolnění přibývá, Saúdská Arábie je ale vůči kritice netečná. A to i přesto, že vzniká podezření, že se svým postupem dopouští v Jemenu válečných zločinů.

Co přimělo Saúdskou Arábii v Jemenu intervenovat? „Je dobré mít na paměti dvojí kontext, regionální a domácí. V regionálním kontextu „jede” Saúdská Arábie už dlouhé roky na strachu z rostoucí moci Íránu. To do značné míry definuje její zahraniční politiku, v Jemenu se to prokázalo s plnou silou. Saúdská Arábie se zkrátka bojí, že bude Írán posilovat a že to ohrozí její postavení. Co se týče domácí scény, tak konflikt přišel v době, kdy se v Saúdské Arábii střídala vládní garnitura. Objevili se nový ministr obrany a zástupce nástupnictví, princ Mohamed bin Salmán, který je strůjcem jemenského dobrodružství Saúdské Arábie,” odpovídá Ondřej Beránek, ředitel Orientálního ústavu Akademie věd ČR.

Letecký útok na město San'á, 11. května 2015|foto: Wikimedia Commons, CC-BY-SA-4.0, Ibrahem Qasim

Alláh se za nás pomstí

Po příchodu Donalda Trumpa do Bílého domu Spojené státy provedly v Jemenu bojovou operaci namířenou proti údajné skrýši Al-Káidy ve vesnici al-Ghaíl v provincii al-Bajdá, kde vedle osmi údajných členů teroristické organizace a jednoho amerického vojáka přišlo o život nejméně 14, ale zřejmě až 26 civilistů, včetně dětí. Bílý dům a Pentagon to zpočátku popíraly, potom ale neochotně připustily, že k civilním ztrátám mohlo dojít. Donald Trump nicméně úder nadále označuje za velký úspěch, protože prý přinesl cenné zpravodajské informace, které mohou do budoucna ochránit americké životy.

Když se minulý měsíc na místo útoku dostala britská reportérka Iona Craigová, stařešina vesnice Azíz al-Amrí neskrýval své rozhořčení. „Pokud americké velení říká, že má o tom, kdo tu byl zabit, přesné informace, Alláh se za nás pomstí. Co se stalo s právy civilistů? Jak mohou jen tak zabíjet neozbrojené lidi, ženy a děti, a ještě říkat, že jejich útok byl správný?” ptá se stařešina.

#RT 2.2mn Yemeni children close to famine, 70% rise in those killed over past year – UNICEF: Children in Yemen are… https://t.co/OjTeS9cKDl pic.twitter.com/DywJBhRTOD

— Web Guru (@webinsiders) 27. března 2017

Sama Iona Craigová v rozhovoru pro BBC odmítla tvrzení, že napadená vesnice mohla být opevněnou skrýší Al-Káidy, jak o tom mluvil Pentagon. Na místě zjistila řadu podrobností o zabitých civilistech, mezi nimiž převládaly ženy a děti. Spojené státy každopádně daly najevo, že v úderech proti jemenské Al-Káidě budou pokračovat. Stejné odhodlání vytrvat ve válce vyjadřují i bojující strany tamního již dvouletého konfliktu. A tak se nezdá pravděpodobné, že v nejbližší době ohledy na civilisty a na hrozící hladomor nad válečným běsněním převáží.

Ukončit celý konflikt by podle vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na MUP Břetislava Turečka mezinárodní dohoda a tlak. „Naštěstí se například v USA nebo Velké Británii začíná ozývat, zda země nemají přehodnotit finanční a logistickou podporu této válce. Kdyby to zaznělo od nové americké administrativy, tak Saúdové možná pocítili, že už je to na hraně, že ta operace, která měla trvat pár týdnů, by měla skončit,” myslí si Tureček.