Co konkrétně znamená pro Vietnamce, že jsou v Česku národnostní menšinou?

Co tato změna přináší vietnamské komunitě, která je nyní oficiálně národnostní menšinou se zástupcem v poradním orgánu vlády? Jakým směrem to může ovlivnit integraci Vietnamců do české společnosti?

Kromě zástupce v Radě, pana Pham Huu Uyen, uslyšíte i názor vietnamského velvyslance v Praze, pana Do Xuana Donga. „Je to mimo jiné potvrzení toho, že pro Vietnamce se Česko stalo druhým domovem,“ říká.

Rozhovor s ním vznikl u příležitosti oslav vietnamského státního svátku nezávislosti, na nějž byli do pražské Sapy pozváni zástupci dalších velvyslanectví, českého ministerstva zahraničí, českých podnikatelů a pracovníků občanských sdružení.

Uslyšíte ale i reportáž z mezinárodního festivalu vietnamské kultury, který uspořádala 28. srpna v Karlových Varech místní vietnamská komunita. Jak se jim žije v západních Čechách – cítí se tu po těch letech jako doma?

O tom, co vlastně v praxi znamená být národnostní menšinou se zástupcem v Radě vlády pro národnostní menšiny a jaká jsou práva a možnosti národnostních menšin v Česku, mluví v pořadu Marián Sloboda z Katedry středoevropských studií Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. „Není to slovíčkaření,“ upozorňuje Marián Sloboda na časté zlehčování toho, kdo je vlastně v Česku národnostní menšinou a co patří k jeho či jejím právům. „Týká se to například práva používání menšinového jazyka v komunikaci se správními úřady.“

Menšinová práva zahrnují také možnost nechat zřizovat školy s menšinovým vyučovacím jazykem. Budou se tedy úředníci a úřednice muset učit vietnamsky a vyroste v Chebu vietnamská škola? Pham Huu Uyen to nepředpokládá: „To, že jsme byli uznáni, je vstřícné gesto od státu. Nemyslím, že Vietnamci budou uplatňování svých práv přehánět, požadovat například překlad zákonů do vietnamštiny. Obě strany k tomu musí přistupovat rozumně.“