Zaostřeno14. listopadu  2014 v 18:40  

Vietnamská policie v Česku: opravdu dobrý nápad?

Vietnamská tržnice na Moldavě - nalezený pervitin - Foto: Policie ČR

Vietnamská tržnice na Moldavě - nalezený pervitinFoto: Policie ČR

Při boji proti drogové kriminalitě, hlavně pěstování konopí a výrobě pervitinu, jehož produkce přešla za poslední léta v Česku zejména do rukou vietnamských zločineckých skupin, by měli policii na českém území pomoct vietnamští kolegové. Na začátku července to na společné tiskové konferenci oznámili český a vietnamský ministr vnitra.

Do měsíce (tj. v srpnu) měli podle ministra Milana Chovance dorazit policejní pozorovatelé v odhadovaném počtu 10 osob. V dalším období by se řady vietnamských spolupracovníků měly rozšiřovat, protože stát údajně zaspal a „jejich“ (tj. vietnamským) zločincům tu policie nerozumí, uvedl ministr vnitra. 

Jenže je půlka listopadu a ani jedna z plánovaných smluv, tj. ta o policejní spolupráci a policejních pozorovatelích mezi ministerstvy vnitra, ani smlouva o předávání odsouzených osob mezi ministerstvy spravedlnosti zatím není plněna – a v druhém případě není smlouva ještě ani podepsána. 

Proč vietnamští policisté a policejní pozorovatelé zatím nedorazili? Česká strana neví. Netuší to ani vietnamská ambasáda v Praze, kterou jsme oslovili. Policejní prezidium má pro plánované tři vietnamské stážisty už údajně připravený program, nicméně z vietnamské strany zatím nepřišlo žádné vyjádření a policie prý nedisponuje dalšími informacemi. 

Nepřítomnost policejních pozorovatelů z Vietnamu je zvláštní, nicméně mnohem více otázek vyvolává jejich eventuální přítomnost: nehrozí, že tady mohou získávat informace o vietnamských, ale třeba i českých občanech, které můžou použít i jinak než při spolupráci s českou policií? 

A je v pořádku posílat odsouzené z Česka do věznic komunistického Vietnamu, které jsou dlouhodobě kritizovány za porušování práv vězňů? Čekání na uskutečnění ministerských plánů si tedy zkraťme názory lidí a institucí, kterých se problematika vietnamské drogové kriminality také dotýká. 

Policejní prezidium a ministerstvo spravedlnosti
 

 
Podle Jany Macalíkové, tiskové mluvčí Policejního prezidia, přišel s nápadem spolupráce obou útvarů český ministr vnitra. Vietnamští policisté by zde měli sbírat obecné informace o vietnamské komunitě – vzhledem k tomu, že se spolupráce ještě nerozběhla, zatím tisková mluvčí neuvádí bližší detaily. 

Jenže nepotvrzuje tím česká policie onen kritický názor, že tak signalizuje svoji nízkou profesionalitu: s problémem se nedokáže vypořádat sama, a tak si musí pozvat orgány cizího státu? Jana Macalíková to odmítá, podle ní je to jeden ze způsobů, jak získat informace o vietnamských pachatelích. 

Druhá z bilaterálních smluv s Vietnamem, smlouva o předávání odsouzených osob k výkonu trestu do Vietnamu, také teprve čeká na dokončení. Podle Kateřiny Hrochové, tiskové mluvčí ministerstva spravedlnosti, lze podepsání smlouvy očekávat snad příští rok. 

Dotažení tohoto procesu považuje ministerstvo spravedlnosti za úspěch, neboť jednání, původně iniciovaná vietnamskou stranou, začala v roce 2003. S nárůstem trestné činnosti vietnamských zločineckých skupin na českém území si ministerstvo spravedlnosti od smlouvy slibuje i preventivní efekt. 

Čtěte také: Na vietnamskou narkomafii je policie krátká!

Je však otázkou, v čem přesně má tento spočívat. Podle smlouvy by byli pachatelé odsouzeni v Česku podle českého práva a uložený trest by si odpykali ve vietnamském vězení. Avšak pouze v případech, že by sami požádali o přeložení do vietnamské věznice, anebo kdyby v Česku dostali vedle trestu vězení i trest vyhoštění. Ve Vietnamu jsou za drogovou kriminalitu sice vyšší sazby – ty by však byly pro případy z Česka irelevantní. 

Zato jsou vietnamské věznice proslulé vysoce korupčním prostředím a hrubým porušováním lidských práv a práv vězňů. Tuto skutečnost (včetně nedodržování práva na spravedlivý proces) opakovaně kritizují mezinárodní organizace jako Human Rights Watch nebo Amnesty International.   

Smlouvu musí po podepsání ještě schválit vláda, bude o ní hlasovat parlament a následně ji musí parafovat prezident – a ratifikovat ji musí i vietnamská strana. K otázce lidských práv ve Vietnamu se na žádost ČRo Plus vyjádřilo Ministerstvo zahraničí, které s odvoláním na bilaterální a multilaterální úmluvy a mechanismy týkající se dodržování lidských práv uvádí, že u každého případu se musí přihlížet k jeho okolnostem a možných dopadů předání odsouzeného. 

Renomé vietnamské policie  

Jaké má vlastně vietnamská policie renomé mezi Vietnamci? Pokud se bavíte o problematice s lidmi vietnamského původu, kteří žijí v Česku, mnoho pochopení pro zvolený způsob potírání drogové kriminality nenajdete. Například policejní a soudní tlumočník z vietnamštiny pan Mirek upozorňuje, že spolupráce by fungovala, pokud by vietnamská policie řešila pouze vietnamskou stranu. 

Způsoby policejní práce ve Vietnamu se od Česka dost liší: například tím, že stíhané osoby jsou mnohem častěji vydírány přes svoji rodinu. Policie rozprostře vinu jednotlivce na jeho příbuzné (u českých případů tedy hrozí, že padne na příbuzné ve Vietnamu). Preventivní efekt vietnamského vězení pan Mirek zpochybňuje a takto nastavenou policejní spolupráci považuje za vyhozené peníze. 

Pan Minh získal v Česku na začátku 90. let politický azyl, dnes má české občanství. Dopadu na rodiny se tolik nebojí – pokud zde Vietnamci nic špatného nedělají, jejich rodinám by se nemělo nic stát. A pokud dělají, ani to neznamená, že na ně vietnamští pozorovatelé budou chtít upozornit své české kolegy. 

Pan Minh totiž poukazuje na pověst vietnamské policie jako silně zkorumpovaného útvaru a obává se, že bude informovat v Česku jen o těch pachatelích, kteří jí nezaplatí. Ani pan Minh nepovažuje způsob zvolené policejní spolupráce za efektivní: mnohem víc by ocenil, kdyby v řadách české policie působili příslušníci s vietnamským původem. 

„My drogovou kriminalitu také odsuzujeme jako Češi, také chceme žít slušně,“ říká pan Minh. „Když tu skupiny Vietnamců dělají nekalé věci, tak řešit to tím, že se sem pozve vietnamská policie, která má návyky z komunistického státu, podle mě není pro demokratickou zemi dobré.“ 

Česká policie ústy policejního prezidenta Tomáše Tuhého již dříve uvedla, že se jí dlouhodobě nedaří získávat do svých řad příslušníky vietnamské menšiny – omezení je, že policistou se může stát pouze osoba s českým občanstvím, což jsou spíše příslušníci druhé generace a ty práce policisty evidentně příliš netáhne. 

Čeští advokáti se také bojí
 

 
A co si o efektivitě policejní spolupráce a předávání odsouzených do Vietnamu myslí čeští advokáti, kteří přijdou do styku s drogovou kriminalitou, nebo vietnamskou klientelou? 

Organizace La Strada se zabývá pomocí obětem obchodu s lidmi. V konkrétních podmínkách vietnamské drogové kriminality v Česku se to týká hlavně případů zahradníků v pěstírnách konopí, kde existuje podezření, že tuto ilegální činnost nevykonávají zcela dobrovolně. Jenže při eventuálním vyšetřování jsou stíháni právě oni, nikoli skuteční majitelé a provozovatelé pěstírny. 

Čtěte také: Konopný byznys a nucená kriminalita.

Právnička Lucie Otáhalová z La Strady se obává, že přítomnost cizí policie jen opět sníží ochotu obětí obchodu s lidmi spolupracovat s policií, aby byl případ skutečně rozkryt a odhaleni skuteční pachatelé. 

Případy obchodování s lidmi řeší i advokát Daniel Tobola. Snahu ministerstva vnitra řešit vietnamskou drogovou kriminalitu pozváním vietnamsky hovořících policistů chápe, nicméně z toho, že zde budou operovat příslušníci ze země, která je dlouhodobě na štíru s dodržováním lidských práv, včetně práva na spravedlivý proces, se mu „svírá žaludek.“ 

Podle něj v praxi nebude možné zamezit tomu, aby se vietnamští pozorovatelé nedostávali i k jiným citlivým informacím z trestních případů, včetně například údajů o českých občanech. Ti v případech obchodů s lidmi (a mnohdy i například konopných pěstíren) také figurují. 

Úniku informací a jejich možného zneužití se bojí i advokát Matouš Jíra z kanceláře Prague Attorneys, která se specializuje na vietnamské právo a vietnamské klienty. Jakkoli je podle něj posílená právní spolupráce mezi Českem a Vietnamem jinak vítaná – ovšem zejména na úrovni státních, nikoli trestních orgánů. 

S přibývajícím počtem Vietnamců v Česku a jejich postupné integraci je neustále potřeba zjišťovat jejich osobní údaje o podnikání, rodinném stavu a dalším například pro urychlené vydávání povolení tady v Česku. 

Stejně jako pan Minh se ale Matouš Jíra domnívá, že by česká policie měla důvěrné informace z vietnamské komunity získávat spíše tak, že si bude získávat důvěru komunity. Tj. ne pouze represivními kroky, ale i důvěryhodnou komunikací a snahou o nábor policistů z vietnamských řad. Například druhá generace zdejších Vietnamců má většinou již české občanství, k Česku jsou loajální a drogovou kriminalitu krajanů svých rodičů odsuzují. 

Na dotaz Českého rozhlasu Plus označilo ministerstvo vnitra obavy ze zneužití informací vietnamskou policií zatím za předčasné, vzhledem k tomu, že se spolupráce zatím nerozběhla. 

Autor:  Daniela Vrbová, Jan Blažek
Pořad: Zaostřeno na cizince  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: Pořad se stal součástí řady Zaostřeno  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace