Vyjmenovaná slova nebo české národní obrození? Děti cizinců se chtějí učit často víc než české děti

3. červen 2016

Od 90. let se do Česka začali cizinci významněji stěhovat za prací, rodinou nebo bezpečím. Od té doby zasedají ve školních lavicích i děti, jejichž mateřštinou čeština není.

Naučit se ji, a absolvovat v ní předměty, musejí takříkajíc za pochodu. Podobně jsou do situace vhozeni jejich učitelé i spolužáci. Takzvané spádové děti mají základní školy povinnost přijmout. Zda se podaří pro děti získat pedagogického asistenta, závisí často na faktoru štěstí při žádání o peníze.

Škola Bratří Venclíků na pražském Černém Mostě je obyčejná sídlištní základka. V podstatě v každé třídě ale sedí jedno dítě s cizím původem, ať už z Číny, Ruska, Ukrajiny, Mongolska, Somálska, Iráku, Maďarska, Slovenska nebo zemí Střední Asie. Mezi dětmi jsou i tři malí azylanti ze Sýrie, starší a mladší sestra a jejich prostřední bratr: "Jsme rádi, když získají základní konverzační vědomosti. Čím jsou děti starší, tím je to horší," říká nad Mohamedovým slohem plným pravopisných chyb zástupkyně ředitelky Zuzana Kafková.

Babylon

Cizinců chodí na tuto školu skoro 70, tvoří necelých 13 procent všech žáků. Vzhledem k dobré reputaci, kterou si škola při začleňování dětí cizinců za víc jak 15 let vydobyla, přicházejí další.

Pomůže inkluze všude?

Dnes se v jídelně koná oblíbená soutěž Školní slavík. Do finále 8. ročníku se probojovala řada dětí s jinou mateřštinou než češtinou. Veškerý hudební doprovod včetně zvukových efektů se žáky z každé třídy secvičoval od dubna učitel hudební výchovy Zdeněk Stibor. "Pro děti ze zahraničí je tato soutěž určitá prestiž."


"V souvislosti s připravovaným inkluzivním vzděláváním se blýská na lepší časy. Od září dostane cizinec se špatnou znalostí jazyka status sociálně znevýhodněného. Proto jsme na příští školní rok dostali asistenta na cizince," říká zástupkyně ředitelky Zuzana Kafková.

S novým školským zákonem navýšilo ministerstvo školství celkovou částku na společné vzdělávání a speciálně pro asistenty k dětem se sociálním znevýhodněním o zhruba 700 milionů. To by zaplatilo až tisíce pedagogických asistentů oproti současným šesti stům. Asistenti se doposud rekrutovali hlavně z řad studentů pedagogických fakult. S trendem čím dál více pracujících studentů slábne zájem o nízko placenou práci pedagogických asistentů – aktuálně mají podle tabulek dostávat mezi 17-18 tisíci hrubého za plný úvazek.

Učitelka Iveta Vávrová si pochvaluje nejen asistenta, ale i ochotu rodičů se školou komunikovat. "Tyto děti jsou pevně vedeny z domova k tomu, aby se začlenily. Snaha o dobré studijní výsledky je obrovská i ze strany rodičů. Ty děti se chtějí mnohdy víc učit než naše české děti," říká Iveta Vávrová.

Přestože její škola je vlastně ukázka úspěšného inkluzivního vzdělání v praxi, sama zástupkyně ředitelky Zuzana Kafková se za zastánkyni inkluzivního vzdělání nepovažuje. "Nejsem si jistá, že to vždy obohatí dítě. Děti, které na to mají, jsou dávno začleněné. Násilně dávat všechny tyto děti do standardních základních škol považuji za nešťastné řešení. Je spousta dětí, kterým je ve speciálních školách lépe. Něco jiného je to zvládnout něco jiného dělat opravdu dobře."

autoři: Daniela Vrbová , sch
Spustit audio