Zaostřeno na památky v Mosulu: Brečel jsem, tak jako všichni, říká správce na troskách mešity

13. duben 2017

Mosul, mnohasettisícové město na severu Iráku, se postupně vrací pod kontrolu vlády. Armáda svádí zřejmě poslední etapu bojů s ozbrojenci Islámského státu, kteří město obsadili před skoro třemi lety. Historické jádro Mosulu ale stále ještě teroristická organizace ovládá.

A právě tam se nachází největší část vzácných památek, o jejichž stav mají odborníci na celém světě velké obavy. Islámský stát historické objekty systematicky ničí a po jeho vyhnání z Mosulu se zřejmě svět dozví krutou pravdu.

Boje ještě neskončily

Na východním břehu Tigridu se život postupně vrací k normálu. Tam za řekou ale stále ještě neskončily boje s Islámským státem. Pod jeho kontrolou je zatím celé staré město. A zatímco navrátilci většinou nacházejí své domy v pořádku, o historických památkách nedozírné hodnoty se to říct nedá.

„Brečel jsem, tak jako asi všichni. Bydlím kousek odtud. Neměl jsem tušení, že se chystají vyhodit mešitu do povětří. Nikomu o tom neřekli.“ Starý pán hadždží Fachrí Hasíb byl čtyřicet let mutavallím, tedy tradičním správcem mešity proroka Jonáše. Teď tu stojí na hromadě suti a bezmocně se rozhlíží po troskách dříve nejznámější památky Mosulu.

Šlapeme tu po stavebním kamení i drátech ze železobetonových konstrukcí ze zdemolovaných moderních dostaveb mešity. Z pahorku, na kterém Jonášova hrobka stála, je přes řeku Tigris v dálce vidět pravý břeh města, kde Islámský stát stále ještě vládne.

P1313095.JPG

Prorok Jonáš byl symbolem Mosulu

„Všechny historické mešity v Mosulu, ve kterých byla nějaká hrobka, vyhodil Islámský stát do povětří. Je mezi nimi i mešita Proroka Šéta, Jiřího mešita, Núruddínova mešita... Celkem 27 staveb.“ Abú Bakr Kan´án, ředitel islámských nadací provincie Ninive, je tu zrovna na obhlídce škod a plánuje začátek prací na obnově místa.

„Prorok Jonáš byl symbolem Mosulu, všichni měli to místo rádi. Zničení hrobky bylo proto důležitým momentem, kterým si Islámský stát definitivně znepřátelil zdejší lidi. Mosulané si uvědomili, že jim vládnou nebezpeční zločinci,“ říká.

Pohled na Mosul z místa bývalé hrobky proroka Jonáše

Trnem v oku džihádistů byla samotná Jonášova hrobka. Podle jejich extremistické ideologie se muslimové nesmí modlit v mešitě, kde je někdo pohřbený. „Otevřeli hrob, normální lidi k tomu ale nepustili. Kosti někam zakopali, ale nevíme vůbec kam. Říkali, že lidé hrob uctívali, strkali tam peníze, a to že je v islámu nepřípustné a že s tím udělali konec. Já jsem k Jonášově hrobce chodil od dětství,“ vzpomíná Ahmad.

Příležitost k archeologickým vykopávkám

Na rozvalinách stavby je tu se mnou archeoložka Lajla Sálihová, která pracuje na irácké památkové správě: „Jsem tu po vyhození hrobky do povětří poprvé. Tyhle trosky nové přístavby z doby vlády Saddáma Husajna mě nezajímají. Ale ta historická část z abbásovské doby je úplně pryč.“

Lajla si na celou událost udržuje střízlivý historický pohled, který navíc pochybuje, že tu byl skutečně pochovaný starozákonní prorok: „Budu úplně upřímná. Z toho zničení hrobky proroka Jonáše jsem sice smutná. Ale jako archeolog mám zároveň radost. Dává nám to totiž novou příležitost k vykopávkám.“

Archeoložka Lejla Sálihová je jedna z mála, kterým leží památky v Mosulu upřímně na srdci

Pod zbouranou mešitou totiž leží mnohem starší vrstvy. Silná úcta místních k Jonášově hrobce ale nedovolovala, aby se kolem ní prováděly jakékoliv výkopové práce. Zato Islámský stát se v kopání činil. Ze zadní strany mešity nahlížíme do tunelů, které džihádisté pod mešitou vykopali. Hledali tu zřejmě poklad nebo památky, které by mohli zpeněžit. Nacházíme tu schované úlomky starověkých kamenných tabulí.

O něco později se dozvídám, že v tunelech nebyly jen úlomky. Po důkladnějším průzkumu objevili archeologové dva a půl tisíce let starý palác, včetně obřích okřídlených býků, kteří střežili palácový vchod. Naplnila se tak slova archeoložky Lajly Sálihové, že všechna ta destrukce je přeci jen k něčemu dobrá. Není prý ale pochyb o tom, že džihádisté drobnější a velmi cenné předměty uloupili.

Poslechněte si celý pořad Zaostřeno, ve kterém uslyšíte i podrobný rozhovor s archeoložkou Lajlou Sálihovou a archeologem Karlem Nováčkem ze Západočeské univerzity v Plzni >>
autor: mac
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.