Zaostřeno na USA: Zpřísnění imigrační politiky znepokojuje nejen samotné imigranty

16. květen 2017

Prezident Donald Trump nedávno přestřihl symbolickou pásku prvních sta dnů ve funkci. Má za sebou první bitvy s politickými oponenty, soudy i médii, nelehké výzvy v mezinárodní politice, a také první politické kroky na domácí scéně.

Jedním z hlavních předvolebních slibů byly radikální změny v imigrační politice. První opatření už prezident podnikl – přitvrzení pravidel vyvolalo mezi americkými přistěhovalci i mnohými americkými občany obavy a nervozitu. Jaké reakce vyvolává politika nové vlády přímo na hranici Spojených států a Mexika, kde žijí tisíce imigrantů?

Opatření zpřísňující imigrační pravidla a vybudování neprostupné zdi na hranici s Mexikem sliboval Donald Trump už během prezidentské kampaně. Dekret nařizující široké změny v imigrační politice byl jeden z prvních, pod které se nový prezident podepsal.


Exekutivní příkaz počítá s vybudováním nepropustné hranice a zdi dlouhé víc než 3000 kilometrů. Státy a města, která poskytují útočiště lidem bez dokladů, mají čelit trestu v podobě odejmutí federálních peněz. Pohraniční patroly by mělo posílit 10 tisíc policistů. Úřady také mají nově rozšířené pravomoci, které by potenciálně mohly vést k masovým deportacím.

Mezi imigranty zavládl strach

Zatímco prezidentovy příznivce opatření potěšila, miliony dalších lidí – nejen imigrantů, hluboce znepokojila. Ulicemi amerických měst prošly protestní pochody i manifestace na podporu přistěhovalců. Jedna z nich v Los Angeles, města, které si bez imigrantů dovede představit jen málokdo.

„V naší rodině zavládl strach, já sám jsem zděšený, že úřady deportují moje bratry, sestru i maminku,“ říká mladý muž, jehož rodina přišla do Ameriky z Mexika. Kvůli obavám o své blízké chce zůstat v anonymitě, přestože se už sám se narodil ve Spojených státech, je plnoprávným občanem a i jeho sourozenci mají platná pracovní povolení, která jim garantovala předchozí vláda Baracka Obamy.

Jak říká – cítí především se všemi mladými lidmi, které jako malé děti přivedli do Spojených států jejich rodiče. Mnozí z nich žijí ve Spojených státech desítky let, vystudovali, platí v zemi daně a přispívají k místní ekonomice. Od statusu „skutečných“ Američanů je dělí jen úřední dokument. Teď se ale můžou dostat do situace, kdy se budou muset vrátit do své „původní“ země, o které nic nevědí, nikdy v ní nežili a nemají v ní často blízké příbuzné ani s ní nejsou jinak spojení.

Nový přístup může cílit na kohokoli

Armádní ženisté staví zeď na mexicko-americké hranici (2009)

Podobné argumenty slyším i o několik set kilometrů dál na jih od Los Angeles – ve městě San Diego přímo na hranici s Mexikem. Žije tu početná přistěhovalecká komunita, a i v ní narůstají obavy v souvislosti s novými pravidly pro deportace, které nově můžou hrozit i těm, kdo se dopustí jen drobného přestupku.

„Všichni tu máme rodiny, žijeme tu dlouhá léta. A i ti z nás, kdo tu mají legální povolení k trvalému pobytu, jsou teď v hrůze z toho, co může přijít,“ líčí muž atmosféru v San Diegu.

Jeho sousedka v řadě tu žije tři desítky let – jak říká ilegálně. Zatímco její dvě dospělé dcery jsou rodilé Američanky, ona sama dokumenty nemá a teoreticky ji teď kdykoli může čekat deportace. Zatímco předchozí administrativa vyhošťovala především ty, kdo se dopustili vážných zločinů, nový přístup by měl cílit v podstatě na kohokoli z 11 milionů lidí bez dokladů.

Bariéra problém nevyřeší

Vláda Donalda Trumpa tvrdí, že zpřísnění opatření – jejichž součástí je i vybudování zdi na hranici s Mexikem – má zvýšit bezpečnost Spojených států. Tady na hranici mezi San Diegem a Tijuanou už zeď a plot stojí léta, mnozí ale zpochybňují, že by bariéra měla výraznější odstrašovací efekt.

John Skrentny z Kalifornské univerzity v San Diegu vysvětluje, že problém je mnohem hlubší, než aby ho vyřešila fyzická bariéra. Profesor sociologie, který se věnuje imigraci celou svou kariéru, podotýká, že studie nikdy neprokázaly vyšší kriminalitu mezi přistěhovalci, jak tvrdí vláda – naopak. Většina lidí žijících na americkém území bez legálních dokladů se snaží jakýmkoli problémům vyhnout. Přístup Spojených států k celé věci pak označuje za pokrytecký.

Odpůrci Donalda Trumpa z řad Hispánců

„V uplynulých letech jsme utratili miliardy dolarů za výstavbu zdi – bariéra už na docela velké části hranice stojí. Vydali jsme prostředky za militarizaci hranice, posílení pohraničních kontrol, sledovacích technik. Nikdo se ale nezabývá tím, že jakmile nelegální imigranti překročí hranici, prakticky bez problémů si tu můžou najít práci.“

„To je možné proto, že máme v podstatě bezzubé zákony omezující najímání nelegálních přistěhovalců. Firmy se prakticky kdykoli můžou vymluvit na to, že nevěděly, že jde o nelegální pracovní sílu. Ale ještě důležitější je to, že pravděpodobnost, že by na ně kdy přišla kontrola, se v podstatě rovná nule,“ upozorňuje John Skrentny, který varuje, že pokud by mělo dojít na masové deportace, znamenalo by to zásadní zásah do řady odvětví americké ekonomiky – od zemědělství tady v Kalifornii, přes služby, potravinářský a zpracovatelský průmysl až po stavebnictví v celé zemi.

Jaká řešení letitého problému navrhují experti na přistěhovaleckou problematiku? A kolik toho má americká debata o imigraci společného s diskusí, kterou rozproudila uprchlická a migrační krize v Evropě? Poslechněte si celý pořad Zaostřeno >>
autoři: lek , jpr
Spustit audio