Procházka po Medvědí stezce

10. duben 2017

Na celé Šumavě se můžeme projít po více než dvaceti naučných stezkách. Tou nejstarší na Šumavě a zároveň druhou nejstarší v celé České republice je Medvědí stezka v jižní části Šumavy, kterou nám v seriálu Poznáváme Šumavu představí mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.

Medvědí stezka vznikla už v roce 1967 díky iniciativě ochránců přírody z Prachatic. A přesto že je nejstarší neznamená, že by byla nějaká omšelá nebo méně atraktivní, než jiné. Naopak, návštěvníci tu mohou obdivovat mnoho skalních útvarů a solitérních kamenů, které dostaly různé zajímavé názvy, jako Dračí tlama, Soutěska lapků, Perníková skála, Kamenná kráska, Obří kostky, Kazatelna, Hřib nebo Mechová pyramida.

Čtěte také

Ne všechny skalní útvary a kameny jsou ale pojmenovány a označeny. Například kámen Dračí tlama, není označený a nejzajímavější je v zimě, kdy rostlé rampouchy připomínají obrovské zuby. Na druhou stranu popisky naleznete třeba u Perníkové skály, Soutěsky lapků nebo u Hřibu.


Medvědí stezku nalezneme na jihu Šumavy a nejlépe se tam dostaneme z Nové Pece nebo ze Stožce. Stezka je obousměrná, takže pokud pojedeme vlakem z Nové Pece na výchozí místo do Ovesné, tak můžeme následovat celou stezku přes Jelení vrchy až do Černého Kříže a cílem nám bude nejspíše Stožec. Celková délka trasy je zhruba 14 kilometrů a převýšení činí 300 metrů. Stezka je vhodná pouze pro pěší turisty, protože, část sice vede po silnici, ale jinak se pohybujeme po lesních cestách a pěšinách a tam opravdu nikdo neprojede.

Na stezce si všimněte pěkných úseků smíšeného lesa, které jsou nejkrásnější na podzim, a místy i nádherného přirozeného zmlazení jedle. V Jeleních Vrších vaší pozornosti jistě neunikne významné technické dílo – Schwarzenberský plavební kanál s 419 m dlouhým tunelem. Součástí plavebního systému bylo i uměle vybudované Jelení jezírko.

V letošním roce Správa NP a CHKO Šumava na této stezce obnovila informační panely. Záměrem rekonstrukce stezky bylo kromě obnovy stávajících panelů také doplnění označení dalších skalních útvarů podle původního průvodce, vydaného v roce 1967. Obnoveno a doplněno bylo rovněž orientační značení stezky.

Medvědí stezku čeká ještě oprava dřevěných stupňů ve směru od Ovesné a rekonstrukce poválkových chodníků u Jeleního jezírka a v prameništi mezi Viklanem a Kamennou kráskou.

Jak vzniklo jméno této naučné stezky?

Část stezky vede po tzv. „Medvědí cestě“ (Bärenstrasse). Poblíž ní se nachází Medvědí kámen - pomníček na místě zástřelu želnavské medvědice - jednoho z posledních šumavských medvědů. Po této cestě byla také medvědice, zabitá 14. 11. 1856, odvážena z míst, kde po mnoho let žila. Členitý terén, skalní pukliny, převisy a jeskyně, navíc skryté v tehdy těžko prostupných lesích, byly pro medvědy ideálním prostředím. V místech, kudy vás stezka provází, žili ještě kolem poloviny 19. století jedni z posledních medvědů jihočeské Šumavy.

Poznámka na závěr:
Medvědí kámen bývá uváděn jako pomníček zastřelení posledního šumavského medvěda. Želnavská medvědice (její vycpaninu můžete vidět v Muzeu lesnictví, myslivosti a rybářství Ohrada) však nebyla poslední. Různé záznamy o výskytu medvědů (nálezy stop i úlovky) se objevují ještě do roku 1898, např. z okolí Zátoně, Vimperka, naposledy pak ze Železnorudska.

Jak to na Medvědí stezce vypadá se můžete podívat na tomto videu.

autor: jsd
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.