Cyklorádio: Cykloznačení v ČR

6. červenec 2016

Proč má některá trasa jen jedno číslo a jiná čtyři? Je v tom nějaký rozdíl?

Jistě jste si toho všimli a možná také přemýšleli, zda to má nějaký důvod. Ano, má. Systém číslování cyklotras v ČR se trochu podobá systému číslování silnic a dálnic.

Čísla značeným trasám pro cyklisty přiděluje Klub českých turistů. Platí přitom, že čím méně cifer cyklotrasa má, tím je důležitější.

Podobně jako to platí u číselného označování silnic: D5 je dálnice, I/27 silnice I. třídy, II/180 silnice II. třídy. Tak například Plzní procházejí dvě mezinárodní cyklotrasy: Z Prahy přes Plzeň a Regensburg vede na českém území cyklotrasa č. 3. V Plzni se z ní odděluje Panevropská trasa do Paříže, která má z Prahy do Plzně společné vedení. Z Plzně ale pokračuje přes Stříbro až k hranicím pod číslem 37. Jednociferné označení na ni bohužel již nezbylo.

Dálkové mezinárodní cyklotrasy tedy mají na území ČR maximálně dvě cifry. Někdy navíc logo. To trasu provází na obou stranách hranice. V Německu, Rakousku nebo Polsku je totiž cyklistické značení jiné.

Podle počáteční číslice lokálních tras, které mají čtyři cifry, navíc poznáte, kde asi v rámci území tato cyklotrasa vede. Třeba na Plzeňsku začínají čtyřciferných lokální cyklotrasy dvojkou, v jižních Čechách jedničkou a na severní Moravě zase šestkou. V době, kdy jsme měli jen 10 krajů, byla totiž každému z nich Klubem českých turistů přidělena jedna počáteční číslice.

0 – Středočeský kraj (dříve vyznačené cyklotrasy)
1 – Jihočeský kraj
2 – Západočeský kraj
3 – Severočeský kraj
4 – Východočeský kraj
5 – Jihomoravský kraj
6 – Severomoravský kraj
7 – nepřidělena
8 – Středočeský kraj (později vyznačené cyklotrasy)
9 – nepřidělena

Příště:
Bezpečně stojany na FABku: Jak vypadají a proč je lepší v nich kolo zamknout pomocí FABky?

autor: Radka Žáková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.