„Čepení“ nevěsty na Plzeňsku – něžná krása pod rozmarýnovým věnečkem
Nejen kroje, ale také účesy hrály svého času v lidovém prostředí velmi důležitou roli. Nejsložitější typy úpravy hlavy představovaly účesy svatební. V minulosti se žádná svatba neobešla bez slavnostního česání („čepení“) nevěsty. Řada dívek si po celý život pěstovala vlasy právě pro svůj velký svatební den.
Jak takový svatební účes nevěsty na Plzeňsku vypadal? Nedávno se o jeho rekonstrukci pokusili pracovníci Národopisného muzea Plzeňska. A přestože rekonstrukce proběhla úspěšně, muzejníci hlásí: rozhodně nic jednoduchého! Dříve téměř v každé vesnici žila žena, která se o čepení nevěst starala a svatební účes ke svatebnímu kroji uměla vytvořit. Dnes už při rekonstrukci můžeme vycházet pouze z dochovaných pramenů – zápisků z terénních sběrů plzeňských národopisců, z historických fotografií, kreseb nebo obrazů. Nevěstu v plzeňském kroji ztvárnili třeba malíři Augustin Němejc nebo Václav Kroupa.
„Čepení“ od „klapek“ až k „jehličce“ a věnečku
Jak tedy samotné česání („čepení“) nevěsty na Plzeňsku probíhalo? Nejprve bylo nutné připravit si všechny doplňky účesu: 4 dlouhé červené stuhy (zastřižené podle délky vlasů), 4 černé sametky typické pro plzeňský kroj, mosaznou tepanou jehlici a malý věneček z rozmarýny. Vlasy se rozdělily pěšinkou uprostřed, po stranách oblouku se pírkem zachytily za ušima a vytvořily tzv. „klapky“.
Následovalo pletení čtyř copů, do nichž se proplétaly červené stuhy. Na hlavu nevěsty se upevnily černé sametky a začalo se se stáčením copů do drdolu, do kterého se zvláštním způsobem upevnila mosazná tepaná „jehlička“. Celý účes se na závěr ještě obtočil červenými stuhami a na černé sametky se přichytil malý rozmarýnový věneček.
Co na to současné nevěsty?
Rekonstrukce účesu pro nevěstu z Plzeňska byla provedená na půdě Muzea Českého lesa v Tachově a zachycená byla i obrazem. Prohlédnout si tak můžete celý postup „čepení". Rekonstrukce oživila prakticky zapomenutou součást lidové kultury a zároveň ukázala, že i v dnešní době může vzbudit zájem u současné generace. Pracovníci muzea se totiž momentálně radují i z toho, že už několik současných nevěst si tradiční účes plzeňské nevěsty podle zrekonstruovaného postupu nechalo učesat na svoji svatbu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
PRŮZKUM: Velikonoce jsou pro Čechy hlavně symbolem jara. Tradice se nejvíce dodržují v Praze
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Pastoral Brothers: Význam Velikonoc je o naději v beznaději. I když přijde to nejhorší, život pokračuje
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků