Dudy a dudáci - dudácké putování Čeňka Zíbrta

Akce sestává z popularizační přednášky a z komorního koncertu dudáků a dudáckých muzik. Letos pozvání přijali historici Zdeněk Duda z Prácheňského muzea v Písku a Petr Šťovíček z Husitského muzea v Táboře s atraktivním tématem dudáckého „turné“ Čeňka Zíbrta v době vzniku Československé republiky.

Hosty následného koncertu budou v Rokycanech dudáci Zdeněk Bláha, Václav Švík, Jaromír Konrády, domácí lidové muziky Rokytí a Rokytka a jako host lidová muzika souboru Jiskra z Plzně. Dudy a dudáci se rozezní v Rokycanech v sobotu 27. února v 16 hodin.

První dudácké turné

Čeněk Zíbrt, kterému bude věnovaná přednáška v rámci 15. ročníku akce Dudy a dudáci, byl jednou z nejvýraznějších tváří české kultury přelomu 19. a 20. století. Na pražské univerzitě rozvíjel nový obor kulturní historie, v knihovně Muzea království Českého zpřístupňoval staré tisky, stu­doval a snažil se zachytit a uchovat mizející lidovou kulturu. Dodnes platí Zíbrt za největšího českého národopisce.

Titulní list Zíbrtovy publikace Hrály dudy|foto: archiv Zdeňka Vejvody

Zvlášť proslulým se stalo Zíbrtovo dudácké turné po zemích českých na konci světové války a v prvních letech Československé republiky. Jak uvádějí autoři doslovu zíbrtovské monografie Zdeněk Duda a Jan Kouba, téměř nadlidská horlivost, s níž přistupoval k historické vědě, byla typická i pro jeho obrozenecké úsilí. Bě­hem necelých čtyř let absolvoval na 300 veřejných vystoupení s dudáckou tématikou. Přednášková pouť po českých zemích se mu na několik let stala dominantou jeho života.

Formánek a Michalíček

Inspirací pro vlastní turné byl Čeňku Zíbrtovi pražský koncert z 19. úno­ra 1916, jehož hlavním protagonis­tou byl ředitel strakonické měšťanské školy, hudební skladatel a propagátor dudácké tradice Josef Formánek (1844–1924). Nadšení, se kterým bylo Formánkovo vystoupení přijato pražským publikem, přivedlo Zíbrta k úvaze sestavit další ukázky staré lidové hudby v době, kdy již na venkově dudy většinou dávno vymizely.

Dalším podnětem bylo setkání s mladým hudebníkem, učitelem Karlem Michalíčkem (1893–1937), který Zíbrta na konci února 1917 navštívil a překvapil ho nejen znalostí české lidové hudby, ale především svou hrou na dudy. Nástroj, na který hrál, získal od domažlického dudáka Honzy Kobese, který hrával v České chalupě na pražské Jubilejní výstavě roku 1891. První Zíbrtova a Michalíčkova dudácká beseda se s velkým úspěchem uskutečnila v malé dvoraně Žofínského paláce v Praze 1. dubna 1917.

Paprštajn, Zíbrt a Michalíček v době svých dudáckých besed |foto: archiv Zdeňka Vejvody

Věda i poezie

Součástí každého ze Zíbrtových pořadů byla přednáška o historickém vývoji dud, jejich stavbě, etymologii názvů a technice hry. Následovaly ukázky písní v podání dudáka, učitele Karla Michalíčka, kterého doprovázel houdek (houslista) Vratislav Paprštajn (*1895), v civilu úředník. Program doplňovala poezie a soudobá hudba s dudáckou tematikou, někdy i ukázky národních tanců.

Hrály dudy
V roce 1917 byla Zíbrtova přednáška vydaná tiskem pod názvem Hrály dudy... Dějiny starodávné selské muziky české. V drob­ném svazku byla připomenutá první dudácká beseda i úspěch, s nímž se setkala. V zá­věru pak byly přetištěné básně s dudáckou tematikou, které se rovněž recitovály bě­hem dudáckých večerů. Zíbrt se zde vyznává, co ho přivedlo k uspořádání dudácké besedy. U svého obecenstva i u čtenářů hodlal probudit zájem o ušlechti­lou, ovšem už zapomenutou a místy i opovrhovanou, ale přesto tklivě dojemnou hudbu dudáckou a jejím prostřednictvím otevřít svět českého lidového podání a kultury. Slovy Svatopluka Čecha, jež Zíbrtovu dudáckou besedu uzavírala: „Nechť přilnutím k těm květům rodné půdy sil nových svěžest nabereme v údy!“

Začátky v Plzni

Ohlas publika byl ve zjitřené době konce války a v předvečer vzniku samostatného československého státu mimořádný a skutečně vřelý. Není bez zajímavosti, že první mimopražské uvedení Zíbrtovy dudácké besedy se konalo 18. listopadu 1917 v Měšťanské besedě v Plzni. Toto vystoupení Zíbrt sám označil za „začátek pouti naší družice dudácké“.
Po plzeňském uvedení následovaly Klatovy na pozvání dr. Karla Hostaše a dále Louny, od ledna 1918 Jičín, Kutná Hora, Kolín, Brno, Hradec Králové, Poděbrady, Tá­bor a dlouhá řada dalších míst.

Apoštolování

Ve zpětném pohledu Zíbrt přikládal své dudácké pouti značný význam: „Počítám k nejšťastnějším dnům svého života, kdy pod nevinnou rouškou dudácké muziky šířil jsem na bese­dách v Praze i po venkově, v Čechách, na Moravě, na Slovensku a ve Vídni, znalost minulosti české, národního vědomí, naději v budoucnost národa našeho. Zkusil jsem věru při tomto apoštolování dost a dost. Ale jezdili jsme rádi a všude nás rádi viděli a se zájmem, s nadšením nás poslouchali.“

Mnohem více podrobností o Zíbrtově dudácké pouti přinese přednáška Zdeňka Dudy a Petra Šťovíčka v rámci akce Dudy a dudáci v Muzeu Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech 27. února od 16 hodin.

Poslechněte si Špalíček lidových písní s pozvánkou na tuto akci!

Pozvánka k 15. ročníku muzikantského setkání