Hromový kámen, bezoár, zaklínadla - tak léčili naši předci
K čemu se v lidovém léčitelství používal hromový klín, pušťadlo nebo bezoár? A jak naši předci zaklínali třeba nátku nebo neštovice? Odpověď na tyto otázky najdete v expozici Národopisného muzea Plzeňska, které ve svých sbírkách ukrývá i zajímavé „léčitelské“ předměty.
Bohužel to dobře známe: přijdou chvilky, kdy se necítíme úplně dobře, trápí nás menší nebo větší zdravotní patálie a občas tak skončíme v rukou lékařů. Jak ale s nemocemi a nejrůznějšími neduhy bojovali naši předci? Různými a mnohdy i velmi prapodivnými způsoby! Zajímavé doklady lidového léčitelství ukrývají i sbírky národopisného oddělení Západočeského muzea v Plzni.
Zastavit se můžeme nejprve u dochovaných psaných textů. Písemné fondy jsou podle muzejní pracovnice Jany Slámové, která se této oblasti věnuje, údajně zatím málo probádané. Ale i tak se můžete začíst nebo prolistovat řadu zajímavých herbářů, rukopisů s nejrůznějšími radami a předpisy a přeříkat si můžete i některá dochovaná zaklínadla proti nemocem.
Abys vlasy zplodil kde chceš.
Zavaž včely do klůcku,
usuš je na kamnách,
potom je setři a smíchej
ten prach s medem. A
kdekoliv se tím pomažeš,
budou vlasy růsti.
(lidový předpis na podporu růstu vlasů)
Zaklínání a žehnání
Zaklínadla (zaklínání, žehnání) bývala založená na víře v moc mluveného slova a nemoc je v nich vždy vnímaná jako zásah zlé bytosti nebo dokonce člověka. Často obsahovala i modlitby a světci v nich vystupovali jako patroni určitých chorob („Uřkla-li tě panna, pomáhej tě sv. Anna, uřkl-li tě mládenec, pomáhej tě sv. Vavřinec.“) Zajímavý je i lidový chorobopis. Například nátky bývaly našimi předky vnímané jako zlé bytosti, které v noci obcházejí domy, volají a tlučou na dveře. Kdo se první ozve nebo jde otevřít, dostane ji…
Je libo pušťadlo nebo raději nakuřovadlo?
K léčení nejrůznějších neduhů ale naši předci používali i další předměty. Tzv. „pušťadla“ sloužila k pouštění žilou, které bylo (pro zlepšení zdraví) do poloviny 19. století rozšířeno všude na venkově. Hojně využívaná byla i tzv. „nakuřovadla“ – zejména při nemocech z leknutí. Nejčastěji se k nakuřování používaly byliny na dřevěném uhlí. Blín, pryšec, oměj nebo durman prý při nakuřování dokázal omámit smysly nemocného a snad i zmírnit bolest.
Podle Jany Slámové z Národopisného muzea Plzeňska se ale k nakuřování údajně používaly i substance, které měly symbolický význam: např. při dětském psotníku se nakuřovalo svatební voničkou ženicha a ústřižkem svatebního fěrtůšku nevěsty. Dítě totiž bylo vnímáno jako naplnění svazku manželů a připomenutím svatby se měla zažehnat jeho hrozící smrt.
Že o účinnosti popsaných předmětů a lidového léčitelství jako takového pochybujete? Zdají se vám léčebné metody našich předků neúčinné? Pozor na předčasná hodnocení… Vzpomeňte na rčení „Věř a víra tvá tě uzdraví.“ A poslechněte si Špalíček lidových písní věnovaný lidovému léčitelství našich předků!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Vládě Roberta Fica jde o ovládnutí veřejnoprávních médií. Změny v zákoně jsou kosmetické, říká Černý
-
Putin jako náborář. V Estonsku roste zájem o obrannou ligu, co má i kyberjednotku
-
Škody budou v řádech stovek milionů. Čekáme, jak dopadne poslední mrazivá noc, říká prezident vinařů
-
Inspekce obvinila opilého policistu a jeho partnerku po incidentu v baru, kde napadli několik dívek