Jak se slavily dožínky na Plzeňsku

Dožínková taneční zábava v Dýšině ve 40. letech 20. století - Foto:  Západočeské muzeum v Plzni - Národopisné muzeum Plzeňska

Dožínková taneční zábava v Dýšině ve 40. letech 20. stoletíFoto:  Západočeské muzeum v Plzni - Národopisné muzeum Plzeňska

Obchůzky s hudbou a taneční zábavy byly součástí dožínkových slavností, které se na Plzeňsku konaly zpravidla první neděli po sv. Bartoloměji, tedy po 24. srpnu. Znamenaly obřadní završení namáhavých polních prací v období žní.

Tu máte, pantáto, věnec 

Jádrem rituálu bylo poděkování za sklizenou úrodu. Průvod ženců vedl předák s dožínkovým věncem a posledním snopem. Na Rokycansku počátkem 19. století obcházeli ženci s věncem na cínovém talíři. Jak uvádějí prameny, „s muzikanty vešli do stavení hospodáře, zatančili s hospodyní za zvuku dechových nástrojů, jindy vyhrával pouze dudák.“ Následovalo poděkování hospodáři, často dokonce zpívané. 

Tluču, tluču, votevřete 

V Dýšině, když bylo na poli sklizeno, spletly děvečky dožínkový věnec z obilí, jeřábu a polních květů. Pacholek připravil dva sáhy dlouhý smrček, který zdola oloupal. Na větve přidělaly děvečky obrázky, pentle a šátky. Věnec měl na klobouku předák, smrček s fábory nesl jiný chlapec. Nechyběla hudba, housle, nebo dudy. Cestou výskali a zpívali. Když přišli do vsi, tloukli kameny do vrat a zpívali pochvalné i posměšné popěvky. Večer byly v hospodě dožínky. Jedlo a pilo se do libosti, až třeba přes půlnoc. 

Pivo zdarma! 

Podle rokycanského učitele Martina Kozáka (*1861) byly dožínky časem všeobecného veselí. Ženci – někteří dokonce v maskách – se „za zpěvu a výskání ubírali z pole na náves, odkud zamířili k hospodě“. Dudák s houslistou zahráli tehdy oblíbené tance, skočnou a rejdovák. V Manětíně se poděkování za zemskou úrodu konalo o svátku sv. Václava na zámku u Lažanských, kde hrabě přichystal pro všechny zemědělské dělníky pivo. Obdobně byly slavené i panské obžinky ve Vejprnicích.  

Oslava socialistického zemědělství 

Ve dvacátých letech 20. století byla na dvorech a velkostatcích v celých Čechách založená novodobá tradice tzv. staročeských obžinek. Organizátory byly divadelní a jiné spolky, agrární strana nebo Národní jednota pošumavská. Charakter politické manifestace měly oslavy v osvobozené republice v srpnu 1945, v našem kraji zvlášť v rodišti prezidenta Edvarda Beneše v Kožlanech. 

Později, v době završené kolektivizace, byly dožínky dobovým jazykem „oslavou úspěchů socialistického zemědělství“ A všeobecně oblíbenou slavnost rádi využívají i dnešní politici. 

Pořad: Špalíček  |  Stanice: Plzeň
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:04  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

Stojíme o váš názor

Pište nám své názory přes webový
formulář, SMS, Facebook nebo
Twitter, můžete je i sdílet se svými
přáteli. Nejzajímavější názory rádi odvysíláme.

Plzeňský kraj
  ulice U Trati, Plzeň 3, uzavřeno, stavební práce, Od 23.09.2017 00:00 Do 24.09.2017 04:30, Úplná jednosměrná uzavírka vozovky v ulici U Trati, v úseku mezi ulicemi Doudlevecká – Klatovská třída – ve směru ...
  místní komunikace, U trati, v katastru obce Blovice, okr. Plzeň-jih, uzavřeno, oprava povrchu vozovky, Od 25.09.2017 07:00 Do 31.10.2017 23:59, Úplná uzavírka místních komunikací (téměř celá městská čtvrť) ...
  silnice II/183, v katastru obce Štěnovický Borek, okr. Plzeň-město, stavební práce, kyvadlový provoz jedním jízdním pruhem, Od 25.09.2017 00:00 Do 13.10.2017 23:59, "Oprava propustku", částečná uzavírka ...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace