Jak se slavily dožínky na Plzeňsku

Dožínková taneční zábava v Dýšině ve 40. letech 20. století - Foto:  Západočeské muzeum v Plzni - Národopisné muzeum Plzeňska

Dožínková taneční zábava v Dýšině ve 40. letech 20. stoletíFoto:  Západočeské muzeum v Plzni - Národopisné muzeum Plzeňska

Obchůzky s hudbou a taneční zábavy byly součástí dožínkových slavností, které se na Plzeňsku konaly zpravidla první neděli po sv. Bartoloměji, tedy po 24. srpnu. Znamenaly obřadní završení namáhavých polních prací v období žní.

Tu máte, pantáto, věnec 

Jádrem rituálu bylo poděkování za sklizenou úrodu. Průvod ženců vedl předák s dožínkovým věncem a posledním snopem. Na Rokycansku počátkem 19. století obcházeli ženci s věncem na cínovém talíři. Jak uvádějí prameny, „s muzikanty vešli do stavení hospodáře, zatančili s hospodyní za zvuku dechových nástrojů, jindy vyhrával pouze dudák.“ Následovalo poděkování hospodáři, často dokonce zpívané. 

Tluču, tluču, votevřete 

V Dýšině, když bylo na poli sklizeno, spletly děvečky dožínkový věnec z obilí, jeřábu a polních květů. Pacholek připravil dva sáhy dlouhý smrček, který zdola oloupal. Na větve přidělaly děvečky obrázky, pentle a šátky. Věnec měl na klobouku předák, smrček s fábory nesl jiný chlapec. Nechyběla hudba, housle, nebo dudy. Cestou výskali a zpívali. Když přišli do vsi, tloukli kameny do vrat a zpívali pochvalné i posměšné popěvky. Večer byly v hospodě dožínky. Jedlo a pilo se do libosti, až třeba přes půlnoc. 

Pivo zdarma! 

Podle rokycanského učitele Martina Kozáka (*1861) byly dožínky časem všeobecného veselí. Ženci – někteří dokonce v maskách – se „za zpěvu a výskání ubírali z pole na náves, odkud zamířili k hospodě“. Dudák s houslistou zahráli tehdy oblíbené tance, skočnou a rejdovák. V Manětíně se poděkování za zemskou úrodu konalo o svátku sv. Václava na zámku u Lažanských, kde hrabě přichystal pro všechny zemědělské dělníky pivo. Obdobně byly slavené i panské obžinky ve Vejprnicích.  

Oslava socialistického zemědělství 

Ve dvacátých letech 20. století byla na dvorech a velkostatcích v celých Čechách založená novodobá tradice tzv. staročeských obžinek. Organizátory byly divadelní a jiné spolky, agrární strana nebo Národní jednota pošumavská. Charakter politické manifestace měly oslavy v osvobozené republice v srpnu 1945, v našem kraji zvlášť v rodišti prezidenta Edvarda Beneše v Kožlanech. 

Později, v době završené kolektivizace, byly dožínky dobovým jazykem „oslavou úspěchů socialistického zemědělství“ A všeobecně oblíbenou slavnost rádi využívají i dnešní politici. 

Pořad: Špalíček  |  Stanice: Plzeň
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:04  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

Stojíme o váš názor

Pište nám své názory přes webový
formulář, SMS, Facebook nebo
Twitter, můžete je i sdílet se svými
přáteli. Nejzajímavější názory rádi odvysíláme.

Plzeňský kraj
  Stav vozovky: nebezpečí námrazy, Gerlova Huť
  Od 21.2.2018 07:50 do 08:50; na silnici 20 u obce Losiná okres Plzeň-město; Za Losinou ve směru od Plzně před odbočkou na Nebílovy .; nehoda; havarované vozidlo; Oa se zraněním jedné osoby, únik provozních ...
  Od 20.2.2018 23:45 do 21.2.2018 11:00; D5 - 79.2km na trase Rozvadov - Praha; ve směru na Prahu i Plzeň je blokován LJP - jsou poškozena středová svodidla; nehoda nákladního vozidla; 2 levé jízdní pruhy ...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace