Jehlička a rozmarýnový věnec patřily k svatebnímu kroji nevěsty z Plzeňska
Svatba v minulosti bývala velkým a významným dnem. Na řadu a obdiv tak přicházelo nejhonosnější oblečení, které lidé měli. Co konkrétně to znamenalo u nevěsty? Jak se oblékala a česala nevěsta na Plzeňsku kolem poloviny 19. století? Prostá krása nevěstina oblečení z Plzeňska vás jednoduše okouzlí…
Plzeňsko jako národopisný region bývalo svým lidovým oděvem vyhlášené. Co v oblasti tzv. užšího Plzeňska (tj. na území bývalých poddanských vsí města Plzně) oblékala nevěsta ve svůj svatební den? Začněme tím, co bývalo okolním očím skryto… Mezi spodní oděv patřila košile s širokou krajkou u krku (tvz. „krajzlem“) a bohatě nabranými rukávy, které se škrobily a žehlily tzv. „do kulata“.
Spodniček deset nebo raději pětadvacet?
Spodničky jsou u plzeňského kroje kapitolou samy o sobě. Ve svatební den jich plzeňské nevěsty nosily 10 – 15, v Božkově nebo Radobyčicích dokonce 25! Nejspodnější se nazývala pasna, podle toho že měla pasovat přesně na tělo. Teprve na ni se oblékala šněrovačka s jelity a sukně - nejčastěji šerka s krásnou stuhou. Přes ni pak ještě pruhovaný fěrtoch na Plzeňsku zvaný „bavorák.“
Kabátek s „kráklím“, „měňavý“ šátek a „bůtky“
K oblečení plzeňské nevěsty patřil i krásný kabátek z bílého sukna s dlouhými rukávy. Kraje bývaly lemované šedou králičí kožešinou, které se říkalo „kráklí“. Na límci a rukávech byl kabátek bohatě vyšitý modrým hedvábím. Kabátek byl slavnostní součást oděvu a na svatbě ho nosila nevěsta a družičky.
Důležitou součástí nevěstina kroje byl také hedvábný šátek - musel být zvláště velký, lesklý a „měňavý“, tkaný ze dvou barev, a s dlouhými třásněmi. Na nohy přišly červené punčochy a střevíce neboli „bůtky“ – sametové, někdy vyšívané.
Jehlička a věneček z rozmarýny – koruna krásy plzeňské nevěsty
Zajímavá byla i úprava hlavy plzeňské nevěsty. Nevěsta nenosila při obřadu čepec, ale měla zvláštní vrkoč upletený ze čtyř copů, propletených hedvábnou mašlí. Na straně měla připevněnou mosaznou, na povrchu tepanou jehličku a na temeni věneček z rozmarýny připevněný nezbytnými sametkami, kterých měla i pět a více. Teprve během svatební veselky ve večerních hodinách ženy nevěstu přečesaly a nasadily jí slavnostní brokátový čepec, tzv. zlatý.
Poslechněte si: Špalíček lidových písní věnovaný oblečení plzeňské nevěsty!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
PRŮZKUM: Velikonoce jsou pro Čechy hlavně symbolem jara. Tradice se nejvíce dodržují v Praze
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Pastoral Brothers: Význam Velikonoc je o naději v beznaději. I když přijde to nejhorší, život pokračuje
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků