O slavnou chodskou tradici v Praze pečují Psohlavci

Sdružení rodáků a přátel Chodska a Pošumaví – Psohlavci v Praze je patrně nejstarším sdružením svého druhu na území našeho hlavního města. Už od roku 1883 sdružuje rodáky z jihozápadního koutu naší země. Rázovité Chodsko a jeho tradice si členové sdružení připomínají formou přátelských setkání, dudáckou muzikou a především přípravami vyhlášených Pošumavských věnečků, které každoročně patří k vrcholům pražské plesové sezóny. Letos se uskutečnil už 78. ročník a nadšených účastníků v zářivých chodských krojích byste se v Národním domě na Vinohradech snad ani nedopočítali!

Válečný zpravodaj v chodském kroji

Na první pohled působí skromně, ale jakmile začne vyprávět o Chodsku a jeho tradicích, vytušíte v něm rázem hrdého Choda. Jedním z letošních jubilantů ze Sdružení rodáků a přátel Chodska a Pošumaví – Psohlavci v Praze je jeho předseda Václav Kupilík (*24. srpna 1954). Vyrůstal v Bořicích, ale Chodsko opustil kvůli studiím a nakonec zakotvil v Praze (Studoval na vysoké vojenské škole, na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy a na European Business School). V devadesátých letech absolvoval časté zahraniční cesty, což vyžadovala jeho tehdejší funkce ředitele tiskového odboru Generálního štábu Armády České republiky i práce vojenského novináře. Za válečné zpravodajství při konfliktu na Balkáně dokonce obdržel státní vyznamenání Za službu míru. Se stejným nasazením se ovšem momentálně stará o uchování tradic kraje, ze kterého vzešel, předsedou Sdružení rodáků a přátel Chodska a Pošumaví – Psohlavci v Praze se stal v roce 1997.

Chodské dudy – láska na celý život

Druhým jubilantem z řad Sdružení rodáků a přátel Chodska a Pošumaví – Psohlavci v Praze je další výrazná osobnost – místopředseda (a rodák z Domažlic) Rostislav Panoš (*22. srpna 1964). Patří k těm, kteří zcela propadli kouzlu dudácké muziky. Jako dudák nevynechá jedinou příležitost, aby si nezahrál – a to zdaleka nejen při Chodských slavnostech v Domažlicích. Na dudy se přitom naučil hrát úplně sám. Předcházela tomu v mládí zobcová flétna a klarinet a vysněné dudy z dílny mistra Jakuba Konrádyho se mu podařilo získat v roce 1980. Prošel dudáckou muzikou v Mrákově a Kyčově, podílel se na založení dudácké muziky v Pocinovicích a láska k chodskému folkloru přetrvala, i když ho životní cesta zavedla v roce 1990 do Prahy. Místopředsedou Sdružení rodáků a přátel Chodska a Pošumaví – Psohlavci v Praze se stal v roce 1995.

Poslechněte si Špalíček lidových písní věnovaný jubilantům Václavu Kupilíkovi a Rostislavu Panošovi, ze Sdružení rodáků a přátel Chodska a Pošumaví – Psohlavci v Praze.