Pluh, srp, cepy nebo knihy? Václav Jan Mašek měl jasno!

Vodokrty jsou dnes částí obce Řenče v okrese Plzeň-jih, leží asi 25 km od Plzně a 5 km od Přeštic. Právě tady se 2. června 1795 v tzv. Havlově dvoře narodil obrozenecký kronikář a lidový písmák Václav Jan Mašek. Ačkoli zřejmě toužil po vyšším vzdělání, měl možnost navštěvovat pouze farní školu v Dolní Lukavici. I tam se však záhy začalo projevovat jeho literární nadšení – už v 11 letech sepisoval své postřehy ze života i z přečtených knih a stal se také celkem zdatným ilustrátorem svých zápisků.

Pamětní deska na rodném domě Václava Jana Maška ve Vodokrtech.|foto: Michaela Vondráčková

Václav Jan Mašek nikdy nereptal na své povolání sedláka. Svědomitě vykonával práci, „která mu byla údělem od pána Boha“ a byl na ni i náležitě pyšný (ve svých zápiscích uváděl slovo „sedlák“ vždy velkým písmem). V roce 1816 se oženil s Kateřinou Peclovou a o rok později převzal po otci dvůr ve Vodokrtech. Na své mládí prozíravě pochopil, že je třeba vést si o všem v hospodářství záznamy, a tak si založil vázanou knihu, kam s velkou pečlivostí kromě výnosů, výdajů a dluhů zaznamenával i nejrůznější události a životní příhody. Právě tyto zápisy dodnes zůstávají cenným národopisným materiálem.

Rychtářem i laickým kartografem

V roce 1827 převzal Václav Jan Mašek povinnost rychtáře. Nezapomínal však na písemnou dokumentaci dění ve svém životě i vesnici. Pečlivě zaznamenával všechny rodinné události a sestavil si vlastní rodokmen. Začal dokonce jednoduše básnit a pokusil se i o divadelní hru. V letech 1823 - 1827 vznikala jeho Historická povídka o původu a konci hradu vodokrtského, též tam ležící vesnici Vodokrty, aneb Ladislav a Růženka - jedno z hlavních Maškových děl. Svůj půvab mají ale i Maškovy modlitební knížky a dokonce i mapy, do kterých se pokusil zakreslit svůj kraj. Jako měřítko v nich Mašek udával délku cesty, která se dá pěšky vykonat za jednu hodinu.

Sedlák s přehledem

Václav Jan Mašek z Vodokrt byl sedlák, zemědělec – překvapivé jsou proto jeho historické znalosti. Podle všeho hodně četl, hodně přemýšlel a pečlivě vše zaznamenával. Jeho bohatá písemná pozůstalost (kterou se podařilo náhodně objevit v Přešticích) je v současné době uložená v archivu přeštického muzea a okresního muzea v Blovicích, několik zápisů se nachází i v Národopisném muzeu v Plzni.

O popularizaci postavy písmáka Maška se ve čtyřicátých letech minulého století zasloužil Jaroslav František Urban, který výsledky své několikaleté badatelské práce shrnul v knize Západočeský písmák Václav Jan Mašek. V roce 1997 byla na rodném domě ve Vodokrtech Václavu Janu Maškovi slavnostně odhalena pamětní deska u příležitosti 150. výročí jeho úmrtí.

Dílo Václava Jana Maška je dodnes cenným pramenem dokumentujícím život na vesnici na začátku 19. století. Po stopách tohoto lidového písmáka se vydejte ve Špalíčku lidových písní, jehož záznam najdete pod odkazem Přehrajte si celý příspěvek.