Plzeňský Svéráz Boženy Lábkové
Co se vám vybaví, když se řekne „svéráz“? Pestře vyšívané šaty, malované hračky nebo keramika s kvítky? Svérázové motivy odkazující na „národní symboliku“ bývaly svého času velmi oblíbené a plzeňský Svéráz Boženy Lábkové se na začátku 20. století stal vyhledávaným obchodem. Jeho prosperitu ukončil až nástup komunismu.
Bylo to v roce 1915, kdy u plzeňského obchodníka, milovníka historie a pozdějšího zakladatele Národopisného muzea Plzeňska Ladislava Lábka začaly sílit úvahy na téma rozšíření obchodu s papírnictvím a starožitnostmi o další samostatnou pobočku. Ta se měla zaměřovat především na umělecké zboží.
Vedení obchodu měl Ladislav Lábek v úmyslu svěřit své nejstarší sestře Boženě a v obchodu měly být k dostání doplňky, umělecké lidové výrobky, výšivky, kroje, hračky, keramika a jiné umělecké průmyslové výrobky. Přestože zřízení nového obchodu bylo doprovázeno řadou nejrůznějších obav, nakonec se podařilo: k otevření plzeňského obchodu Svéráz došlo 1. května roku 1916.
Svéráz jako česká moderní móda s kořeny v lidových motivech
Plzeňský Svéráz Boženy Lábkové byl svého času vyhledávaným obchodem. Snahou bylo především šířit moderní oblečení, které ovšem vycházelo z návrhů českých umělkyň. Tato móda byla oproti tovární výrobě velmi různorodá, nápaditá a mnohem barevnější – a u zákazníků tak i oblíbenější. Nadšení kupující se sjížděli ze všech stran, výraznou kupní silou bývali také zákazníci z Německa. Prodávaly se mimo jiné i předlohy, podle kterých si mohly dámy samy vyrobit svoji vlastní výšivku. O propagaci prodávaného zboží se Lábkovy sestry staraly také tím, že se samy oblékaly právě do svérázové módy.
Božena Lábková byla údajně výbornou obchodnicí a obchod prosperoval. V roce 1944 ji postihl srdeční infarkt, ale i tak plzeňský Svéráz dobře fungoval dlouhou dobu - až do nástupu komunismu. Lábkovým bylo zakázáno podnikat a v roce 1953 došlo k zabavení obchodu. Řada zajímavých „svérázových“ předmětů se však zachovala ve sbírkách Národopisného muzea Plzeňska, stejně tak jako fotografie interiéru, exteriéru i personálu obchodu.
Poslechněte si Špalíček lidových písní věnovaný plzeňskému Svérázu!
Literatura:
Tyršová Renáta – Kožmínová Amalie: Svéráz v zemích československých, Plzeň 1921.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Kaderka nás měl za nepřátele a lháře. Kdo s námi mluvil, ten na to doplatil, popisuje reportér Janoušek
-
Paliativní péče a eutanázie jsou spojené nádoby. Zákon je však třeba nastavit přísně, říká senátorka
-
Máme potřebu hledat střední cestu a nevyčnívat, ale proč nebýt ambiciózní, říká ekonomka
-
Hokejisté Pardubic jsou krok od zisku trojefe pro mistra extraligy, v pátém zápase porazili Třinec 3:0