Pouťové zábavy na Plzeňsku
Pouťové zábavy bývaly na Plzeňsku vítanou příležitostí pro šikovné muzikanty a velkým lákadlem pro tanečníky z širokého okolí. I když bylo smyslem poutí zbožné procesí na vyhlášené kultovní místo, k oslavám se odedávna družily i ryze světské prvky: muziky, kramářský prodej či oblíbené pouťové atrakce.
Poutní místa
Na Rokycansku byly v polovině 19. století oblíbené pouti do Liblína, Stupna, Chomle, Plané, Čivic, Hlohovic a Přívětic. Vyhlášeným poutním místem severního Plzeňska byla až do josefinských reforem Mariánská Týnice, procesí však mířila i do mnoha dalších míst regionu i daleko za jeho hranice. Je příznačné, že součástí nejvýznamnějšího poutního chrámu Panny Marie na Svaté Hoře u Příbrami byla zvláštní „plzeňská“ kaple.
Prokopské slavnosti na Lochotíně
V samotné Plzni byly navštěvované pouti do kostela sv. Jiří v Doubravce, okázalé průvody mládeže a spolků byly vypravovány také na svátky sv. Jana Nepomuckého, sv. Anny, sv. Bartoloměje a zvláště na Boží tělo. Také hornické prokopské slavnosti vrcholily taneční zábavou na lochotínské louce.
„Nejapné“ preludium?
Radnický učitel Josef Hylák zaznamenal průběh procesí o svátku Navštívení Panny Marie z Němčovic k radnické poutní kapli v 70. letech 19. století: „Je devět hodin. Přišli již i hudebníci a lid se též sešel. Matky přivedly družičky. Po nedlouhé modlitbě seřadí se průvod: za školními dětmi nesou dívky sošku mariánskou, za soškou kráčejí hudci, pak panny, potom mužští svobodní i ženatí i některé ženy. Těchto posledních bývá nemnoho, neboť dnes jsou hospodyně tuze zaměstnány kuchyní. Mezi jednotlivými slohami mariánské písně hrají hudci nějaké nejapné preludium.“
Jak pouť skončí
Zápisky hudebního skladatele Jaroslava Bradáče zajímavým způsobem odkrývají motivaci lidových muzikantů v poutním průvodu: V procesí vykračoval i dudák, klarinetista nebo houslista tisknouce k tělu své inštrmenty. Oni totiž pamatovali věcí příštích. Věděli, jak pouť ukončí. Tušili, že cestou a zpěvem hrdlo vyschne, že bude třeba vyhledati hospody a tam žádati občerstvení.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Musíme postupovat rychle.‘ USA v dodávkách zbraní naráží na problémy, dorazit můžou až na konci roku
-
Rusko umístilo Zelenského na seznam hledaných osob. Kyjev to označil za ‚důkaz zoufalství‘
-
Starostou Londýna bude nadále labourista Sadiq Khan. Mandát jako první obhájil potřetí v řadě
-
Kauza manipulace nemocničních zakázek: bývalý šéf Krajské zdravotní Malý už není ve vazbě