Tajemství obrazu „Svatba v Kalikovském mlýně“. Proč ho národopisci střeží jako oko v hlavě?

18. září 2017

Při návštěvě stálé expozice Národopisného muzea Plzeňska ho nemůžete minout. Sotva vstoupíte do místnosti věnované lidovým krojům, vaše oči okamžitě přitáhne rozměrný obraz zachycující plzeňský svatební průvod. Dost možná jste se s tímto výjevem setkali už i v nějaké knize - obraz tradičně nazývaný „Svatba v Kalikovském mlýně“ nebo také „Svatba na Plzeňsku“ bývá totiž často využívaný jako pěkná ukázka plzeňských krojů. Málokdo ale tuší, že obraz má svoji zajímavou historii.

Obraz „Svatba v Kalikovském mlýně“ („Svatba na Plzeňsku“) je datovaný rokem 1847 a jeho autorem je Václav Kroupa (1825–1895). Tak se alespoň o obrazu mluví a píše. Jenže s obrazem umístěným ve stálé expozici Národopisného muzea Plzeňska je to trochu jinak. „To, co nám visí v expozici, není ten Kroupův originál, ten je ve sbírkách Západočeské galerie, “ říká historik Tomáš Bernhardt. „Je to kopie, kterou si nechal Ladislav Lábek právě pro účely expozice namalovat od plzeňského malíře Rudolfa Jindřicha.“

Dvě nevěsty, dva ženiši – a dva obrazy!

Obraz jako takový má přitom zajímavé souvislosti. Původní obraz namaloval Václav Kroupa, který jako dvaadvacetiletý student Pražské akademie pobýval v Plzni u Pecháčků v tehdejším Kalikovském mlýně. Obraz tam namaloval podle studií ze Skvrňan a z Plzně, jak je uvedeno na rubu galerijního originálu. Byť krajinná kompozice působí poněkud nedůvěryhodným dojmem (kostel je pootočený v jiném úhlu, Radyně má zvláštní umístění atd.), obraz má velkou hodnotu nejen pro historiky výtvarného umění, ale především pro národopisné badatele.

Zatímco v zobrazení krajiny se do jisté míry projevila malířova fantazie, krojová část obrazu je zobrazena realisticky. A to je na obrazu klíčové – jde totiž o nejstarší podrobné zobrazení plzeňského kroje. Byť v kopii obrazu od Rudolfa Jindřicha (1882–1968), který nebyl akademickým malířem, řada detailů zaniká, Kroupův originál zůstává pro národopisce velmi cenným pramenem ke studiu plzeňských krojů.

Je zajímavé, že na obrazu „Svatba na Plzeňsku“ jsou ve svatebním průvodu autorem ztvárněné hned dva svatební páry – tedy dvě nevěsty a dva ženiši. A teď už víme, že dva jsou vlastně i obrazy: Kroupův originál a Jindřichova kopie. Zatímco originál obrazu ze sbírek Západočeské galerie bohužel běžně k vidění není (galerijní budova v Plzni stále chybí), Jindřichovu kopii si můžete přijít do Národopisného muzea Plzeňska kdykoliv prohlédnout. Stojí za to!

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.