Tajemství staré Plzně odkrývají skleněné negativy

3. listopad 2015

Významné plzeňské osobnosti i obyčejní lidé, městské stavby i venkovské světnice, ruch každodenního života s řadou zajímavých detailů… to vše je zachyceno na skleněných negativech, které tvoří pozoruhodnou součást rozsáhlých sbírek Národopisného muzea Plzeňska.

Běžný návštěvník muzejní expozice je neuvidí. Muzejní pracovníci kolem nich ale denně procházejí. Obrovské skříně plné černých krabic úhledně srovnaných jedna vedle druhé a v každé z nich řádka vzácných skleněných negativů. Každý negativ je přitom unikátní a pro historiky a badatele je práce s ním přímo objevitelská a vzrušující. Často totiž přímo odhalí víc konkrétních historických detailů než byste mohli vyčíst z dochovaných písemných pramenů.

Jádro sbírky tvoří skleněné negativy z období kolem roku 1910 – 1950. V Národopisném muzeu Plzeňska se jim věnuje historik Tomáš Bernhardt. „Skleněné negativy se začaly objevovat vlastně ještě před tím, než vzniklo Národopisné muzeum. Kroužek přátel starožitností, který stál u zrodu muzea, si pořizoval svůj fotoarchiv někdy kolem roku 1910 po svém založení. Z té doby tady máme asi 800 skleněných negativů. Kolem roku 1912 se zřejmě Ladislav Lábek vybavil fotoaparátem a od té doby začal už fotit sám a poměrně systematicky začal mapovat staré domy ve městě,“ dodává Tomáš Bernhardt.

Rušný pouliční provoz i portréty vážených Plzeňanů

Národopisné muzeum Plzeňska si po svém založení začalo pořizovat i vlastní fotoarchiv. Ten v současné době obsahuje asi 17. 900 skleněných negativů. Tematicky jde přitom o velmi pestrou kolekci – kromě dokumentů zachycujících každodenní život v samotné Plzni jsou zde negativy asi z 800 západočeských lokalit a poměrně početné jsou i kolekce snímků od jiných fotografů.

Reprodukce zlomků kalendáře Stehlíka z Čenkova. Foto Fiedler 1935

Skleněné negativy se ale v minulosti využívaly také jako nejdostupnější reprografická technika, takže mezi nimi dnes dohledáte i snímky sbírek, muzejních instalací nebo fotokopie starých tisků, rukopisů a dalších materiálů dříve využívaných při promítání nebo přednáškách.

Zaujaly vás skleněné negativy jako historický pramen? Po předchozí domluvě se můžete do Národopisného muzea Plzeňska objednat na badatelský den a sami prozkoumat snímky k tématu, o které se zajímáte.

Badatelské dny probíhají každou středu (vyjma státních svátků) od 09:00 do 17:00 hodin.

Poslechněte si Špalíček lidových písní z Národopisného muzea Plzeňska věnovaný skleněným negativům ve sbírkách!

Literatura:

Ladislav Lábek: Počátky a rozvoj fotografie v Plzni, Plzeň 1924,
Pavel Scheufler: Fotografické album Čech 1839 – 1914, 1989.
Pavel Scheufler: Galerie c. k. fotografů, 2001.

Spustit audio