Tumačovský divčata – to bývala krása!

8. únor 2016

Tumačovský divčata. Tak si říkala pěvecká národopisná skupina, která působila na Chodsku v 50. letech minulého století. Patřila mezi tehdejší přední národopisné soubory. A bývala to prý radost se dívat i poslouchat!

V roce 1951 se sešly dívky z chodské vsi Tlumačova a rozhodly se, že společně založí pěveckou skupinu, se kterou budou zpívat chodské písničky. Právě touha společně zpívat hudební odkaz našich předků je svedla dohromady. Děvčata byla stejně stará a kamarádila spolu už od školních let. Přestože ani jedna z nich neměla žádné odborné hudební vzdělání, zakrátko se skupina vypracovala mezi tehdejší přední národopisné soubory.

Z Tumačova až do Strážnice

Ze začátku Tumačovským divčatům pomáhala jejich bývalá paní učitelka a národopisná pracovnice Milada Pučelíková. Vybírala pro ně za pomocí Mistra Jindřicha Jindřicha chodské písničky, které s nimi také nacvičovala. Skupina Tumačovský divčata byla ve své době oblíbená po celém Chodsku. Největší pocty se jí dostalo, když byla v roce 1952 pozvaná na Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici. Skupina Tumačovský divčata tam vystupovala za doprovodu Frišholcovy dudácké muziky.

Čvančarka, Danďačka nebo Cestářka… Zpívaly všechny!

V pěvecké skupině Tumačovský divčata na sebe výrazným hlasem nejvíce upozorňovala zpěvačka Marie Kupilíková ze Spáňova. Pochází také z Tlumačova a za svobodna se jmenovala Kunešová (po chalupě Manka Lukašuc). Dále ve sboru zpívaly: Marie Dufková Knopfová (po chalupě Vankička), Anna Kulhánková Krumlová (po chalupě Čvančarka), Kateřina Dufková Benešová (po chalupě se u nich říkalo U Horníků), Anna Pivoňková Procházková (po chalupě Danďačka) a Kateřina Kabourková (u nich se po chalupě říkalo U Čouslů). Příležitostně s nimi zpívala i Marie Dufková Vaňková (po chalupě Cestářka).

Poslechněte si Špalíček lidových písní věnovaný Tumačovským divčatům!

autor: Josef Kuneš
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.