Vypráví strejček Kubijáčkouc z Postřekova

11. leden 2016

Bulák karak se patří! To o něm řeknou Chodové, když začne vyprávět nebo zpívat. Strejček Kubijáčkouc (Antonín Kuželka) z Postřekova je mezi současnými chodskými vypravěči i zpěváky jednou z nejvýraznějších osobností. Ve společnosti rád přidá k lepšímu nějakou tu veselou „poudačku“, my jsme u něj ale v průběhu loňského roku natočili i několik půvabných muzikantských pohádek.

Sledujete-li vystoupení Národopisného souboru Postřekov, nemůže vám uniknout výrazná osobnost – zpěvák a tanečník Antonín Kuželka (po chalupě „strejček Kubijáčkouc“). Narodil se 3. dubna 1942 v Postřekově. Svoji zpěvnost a tanečnost zdědil po rodičích Antonínu a Barboře Kuželkových, kteří prý bývali jedním z nejlepších tanečních párů na horním Chodsku. Zpívá od malička, chodských písniček zná nespočet a všechny v jeho podání doslova rozkvétají. A když začne vyprávět, nemůžete se od jeho „poudaček“ nebo pohádek odtrhnout. Poslechněte si některé!

Jukačky, poudačky i muzikantské pohádky

Poprvé prý zpíval na veřejnosti, když mu bylo pět let. Svoji tehdejší písničku „Já sem malyj pacholíček“ si dodnes pamatuje. Do Národopisného souboru Postřekov přišel ve 14 letech a jeho zpěv mezi ostatními okamžitě rozpoznáte. Ovládá i starobylý a zajímavý způsob zpěvu tzv. „jukání“ (v chodských písničkách „jukačkách“ zpěváci využívají tzv. "juknutí" - tj. přeskočení na vyšší tóny do falsetu, jakési pěvecké naťuknutí s okamžitým návratem do předchozí polohy, pozn. red.).

Své taneční a pěvecké zkušenosti předal Antonín Kuželka už řadě mladých následovníků a velkou radost mu dělá hlavně jeho syn Antonín Kuželka mladší, který také (a také velmi dobře) zpívá. Právě pro něj svého času vymyslel vlastní muzikantské pohádky „O Špadrnovi“, aby malého Toníka podpořil ve vztahu k muzice.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.