Anýz pro lepší trávení, dýchání i kojení

19. květen 2017

Anýz patří k nejstarším a nejrozšířenějším druhům koření. Vyznačuje se sladkou lékořicově ovocnou, jemně kafrovou chutí, podobnou fenyklu a badyánu.

Jednoletá bylina bedrník anýz (Pimpinella anisum) pochází z Egypta a Sýrie, dnes se pěstuje na Balkánu a ve Středomoří, v Rusku a střední Asii, Indii, Turecku, Mexiku, na Slovensku a u nás na jižní Moravě. Vyžaduje teplé, chráněné a slunné umístění, kvete od června, suché dvounažky se sklízejí obvykle v srpnu. Kromě plodů se v menší míře využívá také kořen.

Anýz v historii

K ochucení jídel, nápojů a k přípravě léků používali silně aromatickou rostlinu i staří Egypťané, podle dochovaných záznamů anýz a jeho účinky na organismus znali už 1500 let př. n. l. Evropa za anýz vděčí Římanům, jeho zbytky se našly v Koloseu. V 11. století byl anýz tak drahý, že jeho dovoz do Anglie podléhal dani. Ve středověku byl ceněn jako afrodisiakum a především jako účinný lék proti moru, už tehdy se o něm tvrdilo, že „uvolňuje darebné větry a zbavuje merzutosti“. Rozdrcená nebo rozžvýkaná semínka zajišťovala svěží dech. V Čechách anýz nacházel od středověku uplatnění při pečení chleba a výrobě medoviny.

Anýz v kuchyni

Toto koření se i dnes dává do některých druhů chleba, pečiva, moučníků a vánočního cukroví, patří hlavně do perníku. Také se jím ochucují sýry, klobásy a dušená zelenina, nakládá se s ním červená řepa, červené zelí a okurky. Lahodným anýz udělá hruškový a jablečný kompot i mošt. Dále se hodí do směsí kari, s ovocem, skořicí nebo fenyklem a do rajských omáček. Můžeme ho přidat k dušeným houbám, především k žampionům. Velmi oblíbený je v indické a čínské kuchyni, kde nesmí chybět v řadě masitých jídel. Vyrábí se z něj i likéry a lihoviny. Anýz z Alžírska, Francie, Portugalska, Španělska a Tunisu obvykle mívá vyšší obsah silic, anýz z Albánie, Bulharska, Egypta, Maďarska, Indie a Turecka bývá jemnější s nižším obsahem silic.

Čtěte také

Anýz jako lék

V léčitelství anýz platí za lék pro trávicí a dýchací soustavu. Pomáhá proti nadýmání, má mírné antimikrobiální a antioxidační účinky. Zvyšuje tvorbu žluče a urychluje trávení. Zastavuje průjmy a křeče v trávicím traktu. Bývá součástí sirupů proti kašli. Léčitelé doporučují na jaře a na podzim jako prevenci zánětů dýchacích cest 3x denně 20 – 40 kapek extraktu z 1 dílu kořene a 5 dílů koňaku na kostce cukru. Anýz také podporuje tvorbu mléka při kojení a jeho silice se zároveň do mateřského mléka přenášejí, takže působí i proti plynatosti u kojenců.

Kontraindikace

Anýz by neměly užívat těhotné ženy, protože zvyšuje riziko potratu. Může být příčinou alergické kožní reakce. Pozor na předávkování anýzem, způsobuje nevolnost, zvracení a dokonce otok mozku a plic.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.