Arónie - bobule podzimu nás ušetří polykání bobulí léků

Z historie arónie

Za prapůvodní domovinu arónie je v současné době považován východ Severní Ameriky, kde dodnes hojně divoce roste, planě rostoucí se ale vyskytuje také v Rusku a severních zemích Evropy. Některé zprávy hovoří o tom, že ji jako vzdálenou příbuznou jeřábu znali a využívali už staří Keltové a to ve vztahu nejenom k tělu ale také k duši – považovali ji za ochranný strom a její větvičky nebo květy nesměly chybět při nejrůznějších keltských obřadech, dívky si z nich vázaly věnce nebo se z nich dělaly ochranné křížky, které člověka měly bránit před zlými duchy a nepříjemnými věcmi v životě. Tu a tam se ve vědeckém světě vyskytuje názor, že Ameriku objevili právě Keltové (např. německý vědec Hans Giffhorn svoji teorii dokládá rozsáhlými výzkumy) – v tom případě by si předcházející informace neodporovaly…

Arónie – okrasná i užitná rostlina

V češtině se arónie označuje také jako temnoplodec, lidově černá jeřabina. Plody arónie se totiž podobají plodům jeřábu obecného, jen mají tmavou barvu. Arónie je okrasnou i užitnou rostlinou, na jaře nás potěší bílými květy, na podzim červeně zbarvenými listy a zmíněnými černými plody. „Pro mě jako přírodního zahradníka je to úplně úžasný keř, protože v sobě kombinuje krásu na pohled a něco dobrého do bříška“, říká plzeňská designérka přírodních zahrad Alena Lehmannová. Uplatnění arónie nachází na zahradách, v živých plotech, parkových úpravách i nově vysazovaných alejích.

Arónie|foto: januszwietecha

Pěstování arónie

Jestli před keřem dáváte přednost stromku, pořiďte si arónii naroubovanou na jeřáb obecný (ptačí). Počítejte ale s tím, že dorůstá výšky přes 3m a může se i stát, že pak na zahrádce budete mít nepřirozeně působící dřevinu s poměrně silným kmenem a malou korunkou, roubování v tomto směru ne vždy dobře dopadá. Pokud se ale povede, bývá výsledný stromek ozdobou zahrádky, parku i třeba zámecké zahrady. Existuje několik druhů arónie, u nás nejznámější a nejrozšířenější je aronia melanocarpa – temnoplodec černý, jeho šlechtěním se zabýval ruský biolog a pěstitel I. V. Mičurin. Dává tmavé jedlé plody bohaté na šťávu a je nenáročný na pěstování: roste i ve vyšších polohách, v jakékoli půdě, netrpí chorobami ani škůdci, nepotřebuje zvláštní klimatické podmínky, a přestože nejlíp se jí daří na slunci, snese i polostín.

Ochrana arónie před ptáky

Plody arónie jsou trvanlivé, na keři nebo stromu vydrží až do pozdního podzimu a prvních mrazů. Za předpokladu, že je neodnesou ptáci. Před nimi je nutné plody zabezpečit, nejlépe zakrýt např. starou záclonou. Nutriční terapeutka z Fakultní nemocnice v Plzni Jaroslava Kreuzbergová to s úsměvem komentuje: „Ptáci instinktivně dobře vědí, jak je arónie zdravá. Když se nám podaří ji před nimi uchránit, pak nám může hodně, hodně pomoci ku zdraví.“

Arónie pro zdraví

Jako ostatně každá bobulovina také arónie je pro člověka a jeho organismus velmi prospěšná. Její plody obsahují celou řadu látek příznivě ovlivňujících naše zdraví v čele s vitamínem C a dalšími antioxidanty.

„Všechny ty užitečné látky v arónii se nám starají o to, abychom zůstali dlouho mladí a s co nejdelším životem tak, jak nám dovolí naše genetické předpoklady,“ doplňuje Jaroslava Kreuzbergová. Zařazením plodů arónie do svého jídelníčku prospějeme žaludku, střevům, játrům, ledvinám, štítné žláze, cévám, nervům i očím. Jejich pravidelnou konzumací působíme preventivně proti rakovině a cukrovce, snižujeme hladinu cholesterolu a zmírňujeme riziko aterosklerózy, regulujeme svůj krevní tlak, posilujeme imunitní systém.

Arónie účinkuje proti infekcím, tiší záněty, zklidňuje žaludeční vředy, pomáhá při chudokrevnosti a podle některých studií také při Alzheimerově a Parkinsonově chorobě. V 21. století mají plody arónie široké využití ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu, slouží jako přírodní červené barvivo a také jako náhrada cukru, protože se z nich získává sorbit, což je sladidlo vhodné i pro diabetiky.

Domácí zpracování arónie

Dokonce ani tepelnou úpravou plody arónie nijak výrazně neztrácejí svoji hodnotu, snižuje se jen obsah vitamínu C, kvůli kterému bývá doporučováno jíst plody čerstvé nebo je uchovávat mražené. Zpracovávat je můžeme jako běžné drobné ovoce – hodí se k výrobě marmelád, džemů, šťáv, sirupů a likérů, sušené do kaší nebo müsli. Pro svoji trpkou, svíravou chuť se arónie obvykle kombinuje s dalším ovocem (např. s jablky, hruškami, vyzkoušet můžete i plody černého bezu) a nešetří se u ní s cukrem.

Recept na sirup z arónie dělaný za studena

Suroviny:

2 l plodů arónie
80g kyseliny citrónové
voda
2-3kg cukru krystal

Postup:

Do 4litrové sklenice dáme bobule arónie s kyselinou citrónovou a téměř po okraj zalijeme vodou. Necháme 32 až 36 hodin macerovat. Potom plody ve sklenici rozmačkáme, přecedíme a do šťávy přisypeme krystalový cukr – na 1l šťávy 1kg cukru. Mícháme, dokud se cukr nerozpustí. Sirup stočíme do lahví. Skladujeme v chladu.