O svatojánské noci čarují i kytkožrouti

Babky kořenářky i mladé dívky chodívaly o svatojánské noci na devatero kvítí, kytice měla v různých oblastech různé složení, vždy ale musela obsahovat devět odlišných a na odlišných místech natrhaných rostlin. Dnešní kytkožrouti si z nich vybírají ty, které jsou jedlé. „Hodí se vykvetlé cibule. Cibule je magická rostlina svatojánské noci, cibule a česneky sloužily k zahánění zlých duchů,“ říká propagátorka kytek k jídlu Jana Vlková, „a pak takovou typickou svatojánskou rostlinou je šalvěj.“

Už od začátku června se kytkožrouti rozhlížejí po větvích vlašských ořechů. Ze zelených tzv. svatojánských ořechů vyrábějí známý ořechový likér nebo tapenádu, pomazánku, která se obvykle dělá z černých oliv. Podle Jany Vlkové je svatojánská noc snad nejzazším termínem, kdy je možné ořechy ve správné kvalitě získat: „Protože je potřeba, aby ty ořechy byly měkké, aby se daly řezat nožem a aby se s nimi potom dalo pracovat v kuchyni. Jakmile začnou být dřevnaté, jsou pro kuchyňské účely nezajímavé.“

Čtěte také

I kytkožrout se pochopitelně může pustit do svatojánského čarování, asi nejznámější kouzla mají přilákat nebo označit vyvoleného muže. „Natrhá se devatero kvítí, nesmí se při tom promluvit, musí se to stihnout do půlnoci. To si dáte pod polštář a pak se vám zdá o tom, který muž je váš vyvolený a za tím si jdete,“ popisuje s úsměvem Jana Vlková. Z devatera kvítí si také můžete uplést věneček, opět bez hlesu a s intenzivní myšlenkou na daný účel, jinak by kouzlo nefungovalo. Věneček hodíte do potoka a tam, kde se zastaví, najdete muže svého srdce. Pokud nehledáte partnera, ale poklad plný zlata a drahokamů, i v tom vám může být devatero kvítí nápomocno. Stejně tak prý umožňuje porozumět řeči zvířat.

Které další rostliny, vedle už jmenovaných, autorka Květinové kuchařky Jana Vlková v červnu sbírá a proč suší seno na zimu, si poslechněte v příspěvku. V receptu na červen využijete květy z louky i ze zahrady.