Plzeň je pořád městem skvělého piva!

V letošním 24. ročníku prestižní degustační soutěže piv Zlatý pohár Pivex – Pivo 2016 byla jedenáctkrát oceněna piva z rodiny Plzeňského Prazdroje. Značky Gambrinus, Velkopopovický Kozel a nealkoholický Birell zachutnaly odborné porotě napříč všemi vyhlašovanými kategoriemi.

Gambrinus získal prvenství v kategorii sudových piv Zlatý soudek za Gambrinus 10° Nepasterizovaný. Dobře hodnocena byla i nová nepasterizovaná dvanáctka. Certifikát za vyrovnanou kvalitu pak od degustační poroty dostal mezi výčepními pivy Gambrinus 10° Originál a „stříbro“ v ležácích Gambrinus Premium.

Gan Primus a Gambrinus

České pivo Gambrinus letos oslaví už 147. narozeniny. Název Gambrinus je odkazem na patrona sladovníků, brabantského vévodu Jana I. neboli Jana Primuse. Vévoda byl pradědečkem Karla IV., žil ve 2. polovině 13. století a kromě toho, že vládl zemi, byl i v čele bruselského sladovnického cechu. Jeho jméno se někdy psalo také Gan Primus a odtud už je ke Gambrinusu jen krůček. Tato zkomolenina byla ve světě známá dávno před zavedením ochranné známky plzeňského piva.

Pivovar Gambrinus byl založen u piva

Historická brána pivovaru Gambrinus

Dnes by se asi na strategické poradě významných osobností podávala káva, ovšem v červnu roku 1869 v Plzni to bylo pivo. V hostinci U císaře rakouského se tehdy sešla dvacítka Plzeňanů, většinou podnikatelů a právníků, s cílem založit pivovar, který bude vařit kvalitní pravé české pivo. Není bez zajímavosti, že mezi nimi byl také Emil Škoda, který v témže roce koupil plzeňskou strojírnu. Zdá se, že rok 1869 přál zrodu úspěšných podniků.

Rychlá výstavba

Základní kámen pivovaru byl položen ještě v roce 1869. Rychlost výstavby by obstála i v našem 21. století - už 10. prosince 1870 se začalo prodávat nové pivo! „První plzeňský akciový pivovar“ byl na světě a začal bojovat o své místo na slunci.

Plzeňský císařský zdroj

A slunce se na něj usmívalo. V roce 1907 zdejší pivo ochutnal císař František Josef I. a nešetřil nadšením a chválou. Plzeňští věděli, jak toho využít – pivo pojmenovali „Pilsner Kaiserquell“, přeloženo do češtiny Plzeňský císařský zdroj. Tato známka z pochopitelných důvodů nepřežila pád Rakouska-Uherska. Dodnes se ale části sklepů v Gambrinusu říká „na kaisru“.

Patron sladovníků Gambrinus je věčný

Sklenice Gambrinus

Po vzniku samostatného Československa se majitelé pivovaru začali poohlížet po nové ochranné známce a poučeni změnou politických poměrů zvolili název, kterého se jakékoli politické změny nedotknou, neboť patron sladovníků je věčný. Dalších 95 let je dokladem jejich správného úsudku, od roku 1919 tu stále máme „Plzeňský Gambrinus“.

Dynastie Hlaváčků

I když jednou to vypadalo, že ho mít nebudeme. Štěstím pro něj i pro nás bylo, že v roce 1934 se stal sládkem a vrchním ředitelem pivovaru František Hlaváček. Byl to právě on, kdo po 2. světové válce přesvědčil lidi kolem sebe, že Gambrinus nesmí zmizet z povrchu zemského.

Fyzicky k tomu příliš nezbývalo, pivovar byl téměř zničen při spojeneckém náletu na blízké nákladové nádraží v polovině dubna 1945. Traduje se, že František Hlaváček při obhajování další existence Gambrinusu vyskočil na bednu od piva a svojí plamennou řečí všechny pivovarníky strhl na svoji stranu.

Energie do nich vlil dost, ještě před koncem roku 1945 byl v Gambrinusu obnoven provoz a v roce následujícím 200 000 hektolitrů uvařeného piva potvrdilo reálný základ tehdejšího optimismu páně Hlaváčkova. Rodina Hlaváčků je ostatně s pivovarem spjata dodnes, už ve třetí generaci. Vděčíme jí i za nezaměnitelnou chuť (v níž jemná hořkost žateckých chmelů vyvažuje plnou chuť ječného sladu), za sytou barvu a bohatou pěnu piva Gambrinus.

Varna, kde se pivo Gambrinus vaří

Současnost Gambrinusu

V současné době Gambrinus patří do portfolia akciové společnosti Plzeňský Prazdroj, která je členem jedné z největších světových pivovarnických společností SABMiller plc. Plzeňský pivovar jde s dobou a tak v nabídce značky Gambrinus najdete například i míchané nápoje z piva a ovocných šťáv. Někteří pivaři teď možná nespokojeně vrtí hlavou, ale pravda je, že takto ochucené pivo přivedlo do jejich řad nové věrné.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.