Tvoření budoucího času v češtině

Je velmi těžké odhadnout, co vede jejich uživatele či tzv. autory k vytvoření tohoto nesmyslu - snad se zde uplatňuje vliv němčiny, lépe řečeno vliv špatného překladu z němčiny či jiných germánských nebo románských jazyků, ale můžeme uvažovat i o neznalosti či neúctě k jazyku.

Problém je ve správném tvoření tvarů budoucího času. Čeština tvoří tvary vyjadřující budoucí čas v zásadě dvěma způsoby a o způsobu tvoření rozhoduje slovesný vid, tedy skutečnost, zda je sloveso dokonavé či nedokonavé. V češtině se dost významně uplatňuje vázanost významu slovesného času na význam slovesného vidu.

Nedokonavá slovesa vyjadřují budoucí čas složeným tvarem obsahujícím jednak tvar pomocného slovesa být ve formě budu a jednak infinitiv plnovýznamového slovesa - psát - budu psát, dělat - budu dělat.

Slovesa dokonavá naopak aktuální přítomnost vyjádřit nemohou, soustřeďují se na jeden moment děje - obvykle na začátek nebo konec. Budoucnost proto dokonavé sloveso vyjadřuje většinou tvarem přítomného času, tedy tvarem jednoduchým - napsat - napíšu, udělat - udělám.

Samozřejmě existuje výjimka. Nedokonavá slovesa pohybu , např, jet, běžet, letět nebo jít a některá další slovesa, slovesa trvání nebo změny stavu, např. růst, kvést tvoří jednoduché tvary budoucího času odvozené od tvaru oznamovacího způsobu v přítomném čase pomocí předpony po-: např. jet - jedu - pojedu, běžet- běžím - poběžím , letět - letím - poletím, růst - poroste, kvést - pokvete.

Ještě se zastavme u slovesa jít, jehož budoucí čas má podobu půjdu. I v tomto případě jde o tvoření budoucího času pomocí předpony po, která však byla vývojovou hláskovou změnou obměněna na pů. Původně ve staročešině pójdu, pak puojdu a půjdu.

Podstatou tvoření tvarů budoucího času u této skupiny sloves je fakt, že se jedná o slovesa nedokonavá, která budoucnost vyjadřují jednoduchým tvarem. Zároveň ale můžeme jako u jiných nedokonavých sloves tvořit tvary složené sloužící k vyjádření budoucnosti- poletím i budu letět, ponese i bude nést, pokvetou i budou kvést. Slovesa jít a jet tvoří pouze tvar jednoduché - pojedu, půjdu.

Vraťme se teď k tvarům budeme se zúčastnit nebo budeme se soustředit. Zúčastnit se i soustředit se jsou slovesa vidu dokonavého, vyjadřují jednorázový děj, nejde o sloves pohybu nebo změny stavu, proto vyjadřují budoucnost pomocí jednoduchého tvaru slovesa, pro vyjádření budoucnosti se užije tvar přítomného času - náležitě jsou tvořeny pouze tyto tvary budoucího času: zúčastníme se něčeho a soustředíme se na něco. Tvary budeme se soustředit a budeme se zúčastnit musíme odmítnout jako nenáležité.

Dotazy posluchačů:

Je správně tip ve sportce psáno s měkkým i po t?
Ano, ve spojení tip ve sportce užijeme slovo tip psané s měkkým i. Slovo tip pochází z angličtiny, souvisí se slovesem to tip s významem informovat, dát spropitné, původně informovat tajně. V současné češtině tip znamená předběžné označení výsledku - tip v sázkové hře, tip na vítěze, hovorově užíváme dát tip ve smyslu dát někomu dobrou radu nebo doporučení či určitý podnět - tip na dovolenou, tip na dobré filmové nebo divadelní představení. Z příbuzných slov si připomeňme tipovat = určovat tip, tipovat výsledek zápasu na nerozhodný, hovorově s významem odhadovat - tipovat výši ceny, známe také tipovací soutěž a rádi tipujeme ve všem možném.

Jaký tvar osobního zájmena mám užít ve větě - Okno je otevřené, zavři je!
Odpověď by mohla znít - jakýkoli. Tvar je ve čtvrtém pádě jednotného čísla středního rodu byl u zájmena ono jako jediný povolen dřívější kodifikací, Pravidla českého pravopisu z roku 1993 však podporují užívání dubletních tvarů, proto věta dnes s náležitým tvarem osobního zájmena může mít následující podoby: Okno je otevřené, zavři je, jej, i zavři ho.