Česko

24. září 2010

Název našeho státu Česko, je slovem, kolem kterého probíhá stále celá řada diskusí a proti kterému se stále vyskytuje řada výhrad. Podívejme se, za jsou dané výhrady opodstatněné z hlediska jazykového.
Lingvisticky jde o jednoslovné pojmenování geografické, které je náležitě tvořeno. Máme kolem sebe v Evropě řadu jednoslovných názvů států, nad kterými se nikdo z nás nepozastaví - jen mezi našimi bezprostředními sousedy najdeme Slovensko, Rakousko a Polsko, v Evropě dále např. Švýcarsko nebo Španělsko. Ve starší češtině se obvykle vyskytují u řady z těchto státních útvarů i synonymní pojmenování zakončená na y - např. Rakousko i Rakousy, Švýcarsko i Švýcary. Jedno z děl Karla Čapka je nazváno Výlet do Španěl. A tento tvar by odpovídal tvaru prvního pádu Španěly - i když v dnešní češtině by šlo o pojmenování archaické.

Výhrady proti jednoslovnému pojmenování Česko jsou mnohdy emocionálního charakteru, snad plynoucí i z toho, že název Československo, Československá republika nebo Česko-slovenská Federativní republika obsahoval Česko jako první část složeného slova, ať už psaného bez spojovníku i s ním. Lidé pak často chápou slovo Česko jako nesamostatné, pouze jako součást slova složeného. Lidé také často navrhují jako jednoslovné pojmenování našeho území Čechy. Ve významu slov Čechy a Česko ale najdeme rozdíl.

Pokud chceme vymezit význam slova Čechy, jde především o problém věcný i historický. Slovo Čechy v historickém vývoji sloužilo jednak jako jednoslovné pojmenování historického útvaru - Čechy v širším slova smyslu jako země koruny české i v užším slova smyslu jako označení jedné ze zemí kromě Moravy a Slezska. Není vždy možné jednoznačně rozlišit, v kterém z těchto významů je slovo Čechy užito, dnes často užíváme pojmenování Čechy, pokud chceme označit západní část českého území - tedy bez Moravy.

Laikové se mnohdy domnívají, že v případě Česka jde o uměle vytvořený název nový, sloužící k pojmenování naší země až v poslední třetině 20. století. V této souvislosti bychom měli upozornit na to, že název Česko je v našem jazyce dokládán už v 18. století. Česko je názvem mnohem starším než Československo nebo Československá republika musíme také říct, že diskuse kolem názvu Česko probíhaly po celé 20. století. Shrneme-li ještě jednou pohled lingvistický, můžeme konstatovat, že pojmenování Česko je náležitě odvozeno od obyvatelského jména Čech se zjednodušením souhláskové skupiny podobně jako u přídavného jména český. Dvouslovný název Česká republika je oficiálním pojmenováním našeho státního útvaru, užívá se tedy především v souvislostech politických a jednoslovný název Česko se postupně užívá především jako název geografický a také ve sportovní publicistice právě pro svou jednoslovnost, tedy krátkost. A připomeňme opět naše sousedy, abychom doložili existenci víceslovného a jednoslovného pojmenování státu či území - např. Německá spolková republika - Německo nebo Slovenská republika - Slovensko. V případě Vašeho hlubšího zájmu o Česko, můžeme doporučit studii lingvistky Čižmárové o podrobném vývoji názvu našeho státu publikovanou v odborném časopise Naše řeč v roce 1999.

Dotazy posluchačů:

Jak správně psát velká písmena v označení výstavní síň U Hybernů.
Název U Hybernů představuje několikaslovný název významného místa začínající předložkou. Podle Pravidel českého pravopisu z roku 1993 platí pravidlo, že slovo po předložce se píše s velkým písmenem - tedy U Hybernů. Podle dřívější pravopisné úpravy jsme správně psali velké U a malé h ve slově hybernů , protože se jednalo o příslušníky mnišského řádu z Irska. Tato znalost je podle mého názoru dost specializovaná, takže jsme mohli pochybovat o psaní velkého nebo malého písmena. Dnešní je podle mého názoru logickým zjednodušením.

Jak správně vyslovit jméno autorky knih o Harrym Potterovi - Rowlingová nebo Raulingová?
Druhá podoba představuje správnou výslovnost, jméno vyslovujeme ve shodě s původním jazykem , s angličtinou - takže autorkou knih o Harry Potterovi je [džoune keslín raulingová].
autor: Helena Chýlová
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.