Skloňování názvů měst a obcí

24. září 2010

Zeměpisným a obyvatelským jménům už jsme se věnovali. Všímali jsme si jejich správné pravopisné podoby a také některých obtížných tvarů, např. odvozených přídavných jmen. Nyní bychom se měli soustředit více na názvy měst. Běžně je skloňujeme, ale ne vždy jsme si jisti jejich správnou koncovkou. Podívejme se tedy společně na některé typy, jež by nám mohly působit potíže. Co myslíte, můžeme říci, že jedeme do Plas i do Plasů? Že bydlíme v Podmoklích i v Podmoklech? A který z uvedených tvarů je správný - ke Klatovům, nebo ke Klatovám?

Je vidět, že výběr tvarů je opravdu bohatý, ale správná volba jednoduchá vůbec není. Naštěstí se většina těchto výrazů dá lehce zařadit k příslušným vzorům pro skloňování, a proto je pravděpodobné, že je opatříme i správnou koncovkou. Používání názvů typu Praha, Plzeň, Brno, Tábor nebo Most bude určitě bez problémů. Pokud ovšem nebydlíme třeba právě v Klatovech.

V tom případě začněme třeba s Klatovy. Pozor, neříkáme s Klatovami, tam je nesprávná koncovka (nejde o ženský rod), a už vůbec ne s Klatovama, to je nespisovné. Klatovy (podobně jako Rokycany, Kladruby, Všeruby, Nebílovy nebo Karlovy Vary) jsou mužského rodu a skloňují se (s drobnými výjimkami) jako vzor hrad. Proto mají v 3. pádě jedinou správnou podobu, a to je tvar ke Klatovům (podobně jako Kladrubům, Všerubům, Nebílovům nebo Karlovým Varům). V 6. pádě je základní koncovka -ech (tedy v Klatovech, v Kladrubech, ve Varech), jen některá místní jména (zakončená na -sy, -zy, -ky, -chy, -ly) mají koncovku -ích (v Kbelích, Pyšelích). Obě zakončení pak najdeme u názvu Plasy (Plasech i Plasích), Podmokly (Podmoklech i Podmoklích) nebo Pyšely (Pyšelech i Pyšelích). Existuje ještě třetí typ zakončení, a to -ách. Vyskytuje se u místních názvů končících na -ky, -chy (v Roztokách, v Počátkách).

A jak si z tohoto hlediska poradíme s názvem Karlovy Vary? Pojedeme do Karlových Var nebo Varů? Právě v 2. pádě, který jste teď zmínila, je u výrazů mužského rodu určitá nepravidelnost. Tvary tohoto pádu mají totiž nulovou koncovku (do Klatov, do Dobřan, do Rokycan, do Nebílov). Proniká sem však někdy i pravidelná koncovka -ů (od vzoru hrad), a proto existují dvojice typu Var - Varů, Lub - Lubů, Lán - Lánů. Jsou rovněž správné.

V našem kraji jsou z jazykového hlediska ještě další zajímavá místa, a sice nedaleké Ledce, Přeštice nebo také Klenčí. Názvy typu Ledce (podobně Jince) měly původně ve 2. pádě také tvary s nulovou koncovkou (obyvatelé Ledec). Ty jsou však dnes vytlačovány rovněž koncovkou -ů, tvoříme tedy spojení starosta Ledců, obyvatel Jinců atd. Budeme--li mluvit o Přešticích, zapamatujeme si, že je to podstatné jméno ženského rodu a že v 3. pádě může mít dvě podoby - k Přešticím i k Přešticům (podobně k Budějovicím i k Budějovicům). Pokud jde o Klenčí, tady musíme skloňovat podle vzoru stavení (cesta z Klenčí, blížíme se ke Klenčí, vyprávění o Klenčí, loučení s Klenčím). Podobně nakládáme i s dalšími názvy tohoto typu (např. Rabí, Poříčí), protože jsou to vlastně také podstatná jména. Charakter přídavných jmen měkkých pak mají pojmenování typu Kozí, Srní nebo Veveří (skloňujeme je však též podle vzoru stavení). Jako tvrdá přídavná jména používáme názvy typu Slaný, Blatná nebo Jablonné (bydlím v Jablonném, jedu do Jablonného, před Jablonným atd.).

Dotazy:

Jak je to s délkou samohlásky a v názvu Rabí?

Oficiální a závazná písemná podoba je s krátkou samohláskou, tedy Rabí. Uvádí ji Statistický lexikon obcí a v této podobě bychom ji měli respektovat. Je však pociťována jako nepřirozená, a proto se v praxi setkáme s výslovností s dlouhou samohláskou. Podobně je tomu také u místního jména Braník nebo Chyše.

Proč, když někomu přejeme úspěch nebo štěstí, mu držíme právě palce?

Palec je nejsilnější za všech prstů a podle víry našich předků byl obdařen zvláštní mocí - sídlil v něm démon, který z něj mohl vystoupit a člověku škodit. Proto bylo třeba ostatními prsty palec sevřít, aby zlý duch nemohl ven. Pak nemátl člověku myšlenky a nebránil mu ve zdárném jednání. Věřilo se dokonce, že sevření palce levé ruky nás chrání před pomluvami našich bližních. Myslíte, že by stálo za to to vyzkoušet?
autor: Jitka Málková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka