Hranice slov - jiné typy spřahování III.

Tak už jsme tu znovu s naším pravidelným jazykovým koutkem. U mikrofonu vítám i dnes dr. Zbyňka Holuba. Tak tedy: můžeme naše předchozí výklady rozšířit též o nějaké netypické případy výskytu spřežek? 


Ani nemusíme pro ty příklady chodit daleko. Už minule jsem se zmiňoval o tom, že můžeme kombinovat i taková spojení některých slovních druhů, ve kterých není zastoupena předložka. Vznikají tak nová přídavná jména vzniklá spřahováním. Původně dvouslovná spojení při změně slovosledu „srůstají“ (bez dalších spojovacích prostředků, např. bez spojovacího -o-); např. spojením přídavného jména s podstatným jménem (duchaplný, ziskuchtivý, práceschopný), s příslovcem (dlouhohrající, všudypřítomný), se zájmenem (vševidoucí, všehoschopný), s podstatným jménem slovesným (politováníhodný), popř. spojením jiných slovních druhů.  

A to jde vždy o jeden a ten samý typ přídavných jmen?

Nikoliv, to určitě ne. Uvedená přídavná jména vlastně představují dvě skupiny. První typ můžeme psát jako jedno slovo nebo jako slova dvě, zachováme-li stejný slovosled (níže podepsaný – nížepodepsaný, svrchu jmenovaný – svrchujmenovaný, níže uvedený – nížeuvedený, tak zvaný – takzvaný). Druhý typ je rovněž možné psát zvlášť, ale pouze v obráceném slovosledu (usnášeníschopný – schopný usnášení, práceschopný – schopný práce, provozuschopný – schopný provozu, konkurenceschopný – schopný konkurence, pravděpodobný – podobný pravdě; ziskuchtivý – chtivý zisku, politováníhodný – hodný politování).  

A co ty další slovní druhy, které mohou tvořit spřežky? Třeba právě příslovečná spojení, číslovky nebo zájmena? Jak píšeme takováto spojení?

Příslovečná spojení mohou být pravidelná (horempádem, tentam, bohužel, chválabohu, víceméně), může se však jednat jen o pouhé spojení slov (chvála Bohu, více méně). Vyšší spojitelnost předpokládáme u slov typu pravděpodobný, pravděpodobnost, práceschopný/ -ost, dlouhohrající, kolemjdoucí, bůhvíkde, takzvaný, nížepodepsaný, výšeuvedený, popř. u složených zájmen a zájmenných příslovcí (kdoví-/kdožví-/ kdovíco, kdožvíjaký, kdovíkolik, kdožvíproč, kdovíkdo). Pokud ale slova nechápeme (a tedy ani nevyslovujeme) jako jedno slovo, píšeme je zvlášť (dlouho hrající, kolem jdoucí; Bůh ví, kde; tak zvaný, níže podepsaný, výše uvedený; kdo ví, co; kdožví jaký; kdož ví, jaký; kdo ví, kolik; kdožví, proč; kdož ví, proč; kdo ví, kdo). Některá pojmenování ale již rozvést ve spojení samostatných slov nelze (ohnivzorný, žáruvzdorný, bohabojný, vlastizrádný).

A ty číslovky a zájmena?

Řadu číslovek píšeme dohromady (dvaadvacet, jedenadvacátý, jedenadvacetkrát, devítistý). Zvlášť píšeme spojení dvacet dva, dvě stě (stále tu je stopa starého dvojného čísla, proto stě a ne sta), tři sta. Můžeme ale psát stý padesátý i stopadesátý. V hospodářských písemnostech (to se týká účtů, vyplňování poštovních poukázek apod.) ovšem píšeme vše dohromady: jednostošedesátpět(korunčeských/ ) apod. A u zájmen jde vlastně opět o spojení s předložkou (zato, nato, přitom, potom, poté apod.). Zvláštní spojení však tvoří spřežky slovesného původu; zřetelné je to u jmen Skočdopole, Přecechtěl, Drahovzal apod. 

Ale mohli bychom (přece jenom!?) našim posluchačům prozradit, jaký je problém u těch tvarů nato, zato, přitom, poté apod.?

Ale jistě; vlastně tím náš předchozí výklad o zásadách psaní předložkových spojení doplníme. Tady jde totiž opět o to, kdy užít tvaru jednoslovného příslovce – a kdy spojení předložky a zájmena. O podobných případech jsme už mluvili dříve. Příslovce zato užíváme ve významu ‚náhradou za něco, místo něčeho‘ (Vrátil se s nepořízenou, zato rozčílený.), popř. má slovo funkci spojky odporovací (Učit se nechtěl, zato se uměl prát). V ostatních případech píšeme výraz za to zvlášť (Mám za to, že je schůze už zbytečně dlouhá.). Podobným způsobem pak odlišujeme nato, poté (ve významu „potom“) a spojení na to (Jdeme na to. Po té šunce mi není dobře). Nejednoznačné je odlišení tvarů při tom × přitom, po tom × potom (Hraje a při tom/přitom… po tom/potom… zpívá). Pouze v některých kontextech užijeme výhradně spojení předložky a zájmena (děje v jednotlivých větách souvětí neprobíhají současně: Brambory se uskladní ve stodole, dojde při tom k osušení hlíz a zhojení ran).

Ještě bych se zeptal, o čem budeme hovořit příště. Téma spřežek jsme již naplnili vrchovatě. Mohli bychom pokračovat nějakým tématem, které by (alespoň do jisté míry?!) na naše dosavadní povídání navazovalo?

A já si myslím, že ano, pane redaktore. Víte, prozatím jsme si dokládali odlišování hranic slov na příkladech užívání spřežek (tedy především na způsobech jejich zápisu!)… Ale nevysvětlili jsme si ještě, jak odlišit případy přechodové; tedy takový zápis, kdy jsou již obě části pojmenování nějak vzájemně propojeny, ale přesto je ještě tak úplně jako jednoslovné pojmenování nevnímáme. A tady je na místě hovořit o formě spojení těch částí. Tedy o užívání spojovníku (a v některých případech také o užívání pomlčky). 

Tak tedy se budeme těšit, že si příště popovídáme o spojovníku nebo o pomlčce. 

Autor:  Stanislav Jurík, Zbyněk Holub
Pořad: Jazykový koutek  |  Stanice: Plzeň
Čas vysílání: pondělí, úterý 10:15; sobota 15:35, neděle 15:45  |  Délka pořadu: 3 minuty  
 

Nové články v rubrice

  • 19. září  2016     Audio  rubrika: Jazykový koutek

    Růže damašská nebo růže damascénská?

    Až uslyšíte téma dnešního jazykového koutku, nelekejte se, že jste si místo něj naladili pořad pro zahrádkáře. Bude sice řeč o damascénských růžích, ale zajímat nás budou prakticky výhradně z jazykového hlediska.

     
  • 12. září  2016     Audio  rubrika: Jazykový koutek

    Být hrr

    V hlavní roli bude sponové sloveso být a spolu s ním různá citoslovce. Takto uvádí své povídání Martin Prošek z Ústavu pro jazyk český a jistě nám rád vyjasní, o co přesně půjde.

     
  • 5. září  2016     Audio  rubrika: Jazykový koutek

    Biflování, šprtání - odkud se tato slova vzala?

    Také jste občas měli pocit, že se ve škole něco šprtáte nebo biflujete? Původ těchto slov vám vysvětlíme.

     

Stojíme o váš názor

Pište nám své názory přes webový
formulář, SMS, Facebook nebo
Twitter, můžete je i sdílet se svými
přáteli. Nejzajímavější názory rádi odvysíláme.

Plzeňský kraj
  silnice III/1939, Zhořec - Služetín, okr. Plzeň-sever, práce na silnici, provoz převeden do protisměru, zúžení vozovky na jeden jízdní pruh, Od 05.12.2016 00:00 Do 31.12.2016 23:59, částečná uzavírka ...
  silnice I/26, Staňkov, okr. Domažlice, uzavřeno, práce na silnici, Od 02.12.2016 00:00 Do 30.04.2017 23:59, Úplná uzavírka silnice I/26 - objízdná trasa po nově vybudované přeložce silnice I/26 a silnici ...
  silnice III/18614, Maňovice - Nekvasovy, okr. Plzeň-jih, oprava povrchu vozovky, kyvadlový provoz jedním jízdním pruhem, Od 05.12.2016 07:00 Do 23.12.2016 23:59, částečná uzavírka - odbočka na Maňovice ...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace